Karel Vladislav Zap
Česko-moravská kronika : Kniha třetí

1883 | Nakladatelství I.L. Kober

Součástí souboru:

Česko-Moravská kronika, Kniha prvá až kniha osmá, KOMPLET... 1880 (8 sv)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

odřené hrany desek, jinak velmi pěkně zachováno, polokožená, převazba, žebrování, se zlacením

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý odřené hrany desek, jinak velmi pěkně zachováno, polokožená, převazba, žebrování, se zlacením	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý až velmi dobrý, díl osmý má opravovaný hřbet, nafoceno	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý polokožená, převazba	Skladem pro e-shop	~~6 999 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, odřené hrany desek, jinak velmi pěkně zachováno
Vazba:	pevná, polokožená, převazba, žebrování, se zlacením
Počet stran:	1068 s., ilustr., rejstř
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Sheiwl
Vydání:	Nové vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 9. 2026 13:38
Číslo položky:	1922598

O autorovi

Karel Vladislav Zap

Karel Vladislav Zap, také Karl Zapp, vl. jménem Karel František Zap , český úředník, učitel, muzejník, vlastenec, spisovatel, historik a publicista. Věnoval se hlavně historii a památkám Prahy. Autor prvního přehledu o dějinách českého umění pro Riegrův slovník naučný. Narodil se v Praze jako nejstarší přeživší z 11 dětí v německé rodině obchodního zástupce a společníka Ringhofferovy kotlárny Antona Zappa , původem z Jáchymova. V Praze na Novém Městě absolvoval piaristické gymnázium. Studia práv nedokončil. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě studoval učitelství dějepisu a jazyky. Tam se seznámil s Jungmannem, Hankou a dalšími osobnostmi českého obrození, což podstatně ovlivnilo jeho příklon k českému vlastenectví a literární tvorbu. V roce 1836 se ve Lvově stal úředníkem v účetní kanceláři. Tady se také poprvé oženil, vzal si Honoratu ze šlechtického rodu Wišniowských, také literárně činnou. Ze Lvova o životě místních obyvatel psal např. do časopisů Kwěty české, Vlastimil, Česká včela, Časopisu českého musea. Po letech se v roce 1845 s manželkou a třemi dětmi vrátil do Prahy. Zap zde nastoupil do zaměstnání nejprve jako účetní. V roce 1848 se zúčastnil Slovanského sjezdu a Svatováclavských bouří. Od roku 1849 byl středoškolským profesorem na První české reálce, učil češtinu a dějepis. Podruhé se oženil s Františkou, vdovou Wolfovou, rozenou Grimovou . Odborně se zabýval starými českými památkami , archeologií, historií a historickou topografií. Byl konzervátorem Českého muzea a členem jeho Archeologického sboru. Zasloužil se o založení, uspořádání a redakci časopisu Památky archeologické a místopisné, jež od počátku vycházely v jeho redakci i s jeho statěmi. Spolupracoval také úzce s Maticí českou, která mu některé spisy pomohla vydat. Za nejdůležitější jeho práci je pov...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…