Josef Šusta
České dějiny. Díl 2, část 1, Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví

1935 | Nakladatelství Jan Laichter

Laichterova řada Českých dějin:
Volání po souhrnném díle, moderní syntéze českých dějin, se objevilo po vydání velké a dobře podložené práce Adolfa Bachmanna . Tehdy se také ukázalo, že Palackého záslužné dílo je překonáno jak metodicky, tak koncepčně, zejména pak, když se v bojích o Rukopisy zformovalo moderní, ně…meckým a francouzským pozitivizmem ovlivněné české dějepisectví v podobě tzv. Gollovy školy. Gollův žák Václav Novotný , jenž na sebe upozornil důkladnými pracemi k době husitské, byl také jmenován vedoucím redaktorem nového podniku. V původním rozvržení měl dějiny dovést až do roku 1437, kde zahájil svou práci jiný Gollův žák Rudolf Urbánek . Ten měl zpracovat české dějiny až do nástupu Habsburků , dobu předbělohorskou měl zachytit Bohumil Navrátil a pobělohorskou Vlastimil Kybal. Po Novotného smrti se redakční práce chopil Kamil Krofta , přičemž Novotného závazky na sebe vzal Josef Šusta . Laichterova řada Českých dějin však již nebyla dokončena. Přesto náleží k „zlatému fondu“ české historické práce, k níž se později přihlásili František Kavka a Josef Macek. Laichterova řada Českých dějin:
Volání po souhrnném díle, moderní syntéze českých dějin, se objevilo po vydání velké a dobře podložené práce Adolfa Bachmanna . Tehdy se také ukázalo, že Palackého …záslužné dílo je překonáno jak metodicky, tak koncepčně, zejména pak, když se v bojích o Rukopisy zformovalo moderní, německým a francouzským pozitivizmem ovlivněné české dějepisectví v podobě tzv. Gollovy školy. Gollův žák Václav Novotný , jenž na sebe upozornil důkladnými pracemi k době husitské, byl také jmenován vedoucím redaktorem nového podniku. V původním rozvržení měl dějiny dovést až do roku 1437, kde zahájil svou práci jiný Gollův žák Rudolf Urbánek . Ten měl zpracovat české dějiny až do nástupu Habsburků , dobu předbělohorskou měl zachytit Bohumil Navrátil a pobělohorskou Vlastimil Kybal. Po Novotného smrti se redakční práce chopil Kamil Krofta , přičemž Novotného závazky na sebe vzal Josef Šusta . Laichterova řada Českých dějin však již nebyla dokončena. Přesto náleží k „zlatému fondu“ české historické práce, k níž se později přihlásili František Kavka a Josef Macek.

Součástí souboru:

České dějiny (8 svazků (díly I/1-4; II/1; III/1-3))

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý zachovalý stav, lehké oděrky, u svazku 4. část 1 prasklý hřbet, polokožená, převazba, bez obálky	KOMPLET Skladem pro e-shop	6 999 Kč
	Stav Dobrý bez obálky, natrhnutá obálka	KOMPLET Skladem pro e-shop	599 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítka z knihovny
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	803
Jazyk:	česky
Edice:	Laichterův výbor nejlepších spisů poučných
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 2. 2021 13:0
Číslo položky:	156382

O autorovi

Josef Šusta

Josef Šusta byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty . Patřil vedle historika Josefa Pekaře k předním žákům tzv. Gollovy školy. Vynikal znalostmi v oblasti světových a hospodářských dějin i dějin umění, k oblastem zájmu patřil český vrcholný středověk, reformace nebo moderní evropské politické dějiny. Za druhé světové války byl prezidentem České akademie věd a umění, pro přijetí této složité úlohy byl po válce obviněn z kolaborace a svůj život proto ukončil sebevraždou. Po studiích v Českých Budějovicích , Praze a Vídni pokračoval studijním pobytem v Itálii . Byl generačním druhem Josefa Pekaře, profesorem všeobecných dějin Univerzity Karlovy , děkanem filozofické fakulty , prezidentem České akademie věd a umění , habilitoval se prací Pius IV. Před pontifikátem a na začátku pontifikátu. Jeho činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje a v oboru hospodářských a sociálních dějin. Kritizoval Františka Palackého za filozoficko-historickou koncepci českých dějin . Byl nositelem francouzského řádu Komtura Čestné legie . Přispíval mj. do Lumíra, Lidových novin, Venkova aj. Měl kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii a Vatikánu. V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství . Byl členem pátečníků, jednalo se o přítele T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Karla Čapka a blízkého přítele Maxe Dvořáka. Po skončení druhé ...

Více od autora