Josef Holeček
Po stopách novin na našem venkově od dob probuzení + Český stát v historickém vývoji a v dnešní podobě dle ustanovení kongresu pařížského + Česká šlechta

1918 | Nakladatelství Nákladem Českomoravských podniků tiskařských a vydavatelských

Výklady časové i historické Dějiny Českých zemí do roku 1918. České kulturní dějiny . Výklady časové i historické Dějiny Českých zemí do roku 1918. České kulturní dějiny .

Obsažené svazky:

Česká šlechta, výklady časové i historické 1918 (169 s., 2. vyd.)
Po stopách novin na našem venkově od dob probuzení, historický přehled 1922 (97 s.)
Český stát v historickém vývoji a v dnešní podobě dle ust... 1920 (72 , 6 obrazových příloh, 3. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

stránky s flíčky

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý stránky s flíčky	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~
Stav Dobrý natrhnutá obálka, zašlá obálka, otřepené hrany stran	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~
Stav Dobrý oděrky, archy stále nerozřezané	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, stránky s flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	169 + 97 + 72
Jazyk:	česky
Edice:	Co vám chci říci
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 12. 2025 16:24
Číslo položky:	1496067

O autorech

Josef Holeček

Josef Holeček byl český spisovatel s regionálním zaměřením na jižní Čechy, představitel realismu, ruralismu a tzv. venkovské prózy. Dále působil jako překladatel a novinář. Narodil se v selské rodině Vojtěcha Holečka a Kateřiny Blahové ze Žďáru. Měl sedm sourozenců, kromě pěti, kteří se nedožili jednoho roku; čtyři vlastní: Annu , Vácslava , Jana a Františka Xavera redaktora v Chicagu a další tři, z druhého manželství otce s Eleonorou Blahovou sestrou Kateřiny: Marii Vaněrovou , Eleonoru Vaněrovou a Kateřinu řádovou sestru a učitelku. Josef si 16. 11. 1889 vzal za manželku Zdenku Zemanovou . Měli spolu tři děti: Jarolíma legionářského spisovatele, PhDr. Dariu Podlipskou překladatelku a PhDr. Jelenu Dolanskou-Heidenreichovou zpěvačku a pedagožku. Studovat začal v Písku, kde se spřátelil s Františkem Heritesem, dále v Českých Budějovicích a potom, jak sám napsal ve vzpomínkách, ho srdce táhlo do Tábora – na reálné gymnázium. V Táboře na gymnáziu Holeček obdivoval ředitele Václava Křížka. Vzpomíná na něho: „Křížek, učený, osvícený a na slovo vzatý Čech a Slovan. Nekrčí se a neomlouvá za svůj slovanský původ a také jeho žáci jsou hrdí a sebevědomí Češi“ . Nejstarší táborský park dnes nese název Holečkovy sady. Od roku 1926 je v něm umístěn pomník Josefa Holečka. Přátelství navázané na táborském gymnáziu s Jihoslovany přivedlo Holečka k celoživotnímu zájmu o dějiny, literaturu a umění. Po studiích pracoval v Záhřebu jako vychovatel; od roku 1875 byl dopisovatelem Národních listů ve válce na Balkáně. Jeden čas sám vydával Slovanské listy. Pracoval v redakci Národních listů, překládal slovanský a finský folklor. Byl velkým zastáncem Slovanů, roku 1887 navštívil Rusko a v roce 1889 se dostal do Malé Asie a Cařihradu. Od roku 1895 až do své smrti žil na Smíchově (o...

Více od autora

Jan Kapras

Jan Kapras byl český historik, právník a politik. Narodil se v rodině středoškolského profesora a psychologa Jana Nepomuka Kaprase, který v té době působil v Brně. Nikdy však neztratil vazby s Novobydžovskem, rodným krajem svého otce. Roku 1898 odmaturoval na gymnáziu v Brně, poté v letech 1898–1905 studoval práva v Innsbrucku, Praze a Berlíně. V roce 1903 získal titul doktora práv na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a o dva roky později se zde v oboru české právní dějiny habilitoval. Od samého počátku jeho pedagogického působení byly Kaprasovy přednášky velmi oblíbené. V roce 1904 začal přednášet v letním semestru o českém zástavním právu. V zimním semestru si jeho přednášky o poručenském právu zapsalo 121 posluchačů, což byl největší počet, jakého kdy soukromý docent dosáhl. Roku 1910 už získal mimořádnou profesuru a v roce 1917 se stal řádným profesorem dějin českého a německého práva. Cesta k řádné profesuře se neobešla bez potíží. Tři roky zvažovaly rakouské úřady jeho jmenování, protože pražský učitelský sbor na univerzitě spojil jeho jmenování se snahou prosadit české právní dějiny za povinný obor a sám Kapras vystupoval jako zastánce českého státního práva a stoupenec celistvosti zemí České koruny. Odmítal dělení na české a německé okresy, což v té době nebyl politicky nejvhodnější postoj. Jmenován mohl být až po oživení činnosti Říšské rady a uvolnění veřejného života. Po vzniku republiky se stal významnou pedagogickou osobností, již se podařilo konstituovat nový studijní obor Právní dějiny československé, a založil vlastní historickoprávní školu z absolventů svého semináře . Velmi cenná byla publikační možnost, kterou prof. Kapras zajistil pro studie vzniklé v semináři. Založil ediční řadu Práce ze semináře českého práva na Karlově univerzitě v Praze, obětavě pro ni opatřoval finanční prostředky a udržel ji až do roku 1940 (vydal ...

Více od autora

Komentáře ke knize