Jaroslav Pešina
Česká gotická desková malba

1976 | Nakladatelství Odeon

Studie, doplněná 45 barevnými reprodukcemi významných děl českého deskového malířství, se pokouší postihnout charakter deskové malby, nejdůležitější etapy jejího vývoje a přiblížit její smysl e význam. Objasňuje funkci deskové malby v gotickém umění, charakteristické znaky a rozebírá hlavní díla české deskové malby, kt…erá se svým uměleckým významem mohou směle měřit s nejvyspělejšími evropskými zeměmi. Studie, doplněná 45 barevnými reprodukcemi významných děl českého deskového malířství, se pokouší postihnout charakter deskové malby, nejdůležitější etapy jejího vývoje a přiblížit její smysl e význam…. Objasňuje funkci deskové malby v gotickém umění, charakteristické znaky a rozebírá hlavní díla české deskové malby, která se svým uměleckým významem mohou směle měřit s nejvyspělejšími evropskými zeměmi.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	79 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	81
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Malá galerie
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 12. 2025 11:59
Číslo položky:	1509448

O autorovi

Jaroslav Pešina

Jaroslav Pešina byl český historik umění, profesor Univerzity Karlovy. Narodil se jako prostřední ze tří dětí v rodině velkoobchodníka s kávou a cukrem Jana Pešiny a jeho ženy Zdenky, rozené Meisnerové . Rodina pobývala střídavě v Praze a na venkovském sídle v Senohrabech. Po maturitě v Praze studoval v letech 1931–1936 dějiny umění na Filozofické fakultě UK u profesorů V. Birnbauma, J. Cibulky, J. Šusty a Antonína Matějčka, s jehož dcerou Alenou se roku 1941 oženil. Roku 1939 obdržel Římské stipendium v pobočce Českého historického ústavu v Římě. V letech 1939–1950 pracoval v Národní galerii v Praze, ve sbírce starého umění. Roku 1950 se habilitoval a roku 1954 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě UK, kde v letech 1963–1970 vedl katedru dějin umění, než byl jako bezpartijní funkce zbaven. Dále na téže katedře přednášel dějiny gotického malířství a vedl proseminář dějin umění až do roku 1980. Působil v Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd jako člen ústavní rady a vědecký redaktor, přispěl k rozvoji Národní galerie v Praze, v níž se stal předsedou nákupní komise pro staré umění i členem vědecké rady. Byl členem Mezinárodního komitétu dějin umění. Jako ocenění prestiže, kterou svým dílem vydobyl české medievalistice, mu byla roku 1972 udělena Herderova cena.. V letech 1953-1993 byl členem redakční rady, 1961-1970 šéfredaktor časopisu Umění. Věnoval se hlavně domácímu malířství pozdní gotiky a renesance, v období okupace také knižní vazbě a moderní české grafice, pod tlakem politické situace v první polovině 50. let rovněž dílu Mikoláše Alše. Jaroslav Pešina zásadním způsobem přispěl k poznání českého gotického malířství a jeho zařazení do evropského kontextu, uspořádal roztříštěný památkový fond a jeho chronologii, osvětlil otázky autorství děl. Mnoho jeho dílčích studií, které publikoval zejména v časopise Umění, vyústilo ve velké soubor...

Více od autora