Robert Louis Stevenson
Černý šíp : příběh z válek dvou růží

1959 | Státní nakladatelství dětské knihy

Černý šíp, jenž poprvé vyšel v roce 1888 a od jeho předchozí tvorby se v lecčem liší. Stevenson v něm vypráví dobrodružný příběh z války růží, a ačkoli chtěl knihou oslovit především mladé čtenáře, získal si svým Černým šípem i spoustu dospělých milovníků historické literatury. Příběh je totiž mistrovsky zasazen dodram…atických časů druhé poloviny patnáctého století, kdy v Anglii zuří domácí válka. Verbují se pro ni i žoldnéři ve Francii a Švýcarech, ale o tom tahle knížka není. Vévodové z Yorku, ve znaku s rudou růží, si nárokují trůn na vládnoucí dynastii Lancasterů s růží bílou. A v oné krvavé a bezútěšné době se odehrává příběh mladého rytíře Richarda Sheltona. Snaží se usvědčit vraha svého otce a zachránit mladou a statečnou dívku Janu, která se ocitla v rukou podlého Sira Daniela Brackleyho a může ji čekat nehezký osud ve hře mocných. Do hry ovšem už předtím vstoupí neznámý mstitel, jenž Brackleyho bezpráví tvrdě trestá a jako znamení po sobě zanechává černé šípy... Ilustrovala Ludmila Lojdová, z angličtiny přeložil Vladimír Henzl. Černý šíp, jenž poprvé vyšel v roce 1888 a od jeho předchozí tvorby se v lecčem liší. Stevenson v něm vypráví dobrodružný příběh z války růží, a ačkoli chtěl knihou oslovit především mladé čtenáře, zí…skal si svým Černým šípem i spoustu dospělých milovníků historické literatury. Příběh je totiž mistrovsky zasazen dodramatických časů druhé poloviny patnáctého století, kdy v Anglii zuří domácí válka. Verbují se pro ni i žoldnéři ve Francii a Švýcarech, ale o tom tahle knížka není. Vévodové z Yorku, ve znaku s rudou růží, si nárokují trůn na vládnoucí dynastii Lancasterů s růží bílou. A v oné krvavé a bezútěšné době se odehrává příběh mladého rytíře Richarda Sheltona. Snaží se usvědčit vraha svého otce a zachránit mladou a statečnou dívku Janu, která se ocitla v rukou podlého Sira Daniela Brackleyho a může ji čekat nehezký osud ve hře mocných. Do hry ovšem už předtím vstoupí neznámý mstitel, jenž Brackleyho bezpráví tvrdě trestá a jako znamení po sobě zanechává černé šípy... Ilustrovala Ludmila Lojdová, z angličtiny přeložil Vladimír Henzl.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlé desky

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (18. 5. 2026)

	Stav Dobrý zašlé desky	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (18. 5. 2026)	79 Kč
	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (18. 5. 2026)	69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	265, [3]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Blažek
Překladatel:	Vladimír Henzl
Edice:	33. svazek ed. 33. svazek ed. Knihy odvahy a dobrodružství
Vydání:	1. vyd. v SNDK
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 4. 2026 15:35
Číslo položky:	1723177

O autorovi

Robert Louis Stevenson

Robert Louis Stevenson byl skotský romanopisec, básník, spisovatel cestopisů a amatérský hudební skladatel, vedoucí představitel novoromantismu v anglické literatuře. Narodil se v roce 1850 v hlavním městě Skotska Edinburghu jako Robert Lewis Balfour Stevenson. Přibližně ve věku osmnácti let si změnil druhé jméno z „Lewis“ na „Louis“. Jeho otec Thomas Stevenson, dědeček Robert Stevenson i pradědeček byli významní stavitelé a provozovatelé majáků. Po nich zřejmě zdědil náklonnost k dobrodružství, volání moře a cestování. Jeho dědeček z matčiny strany Lewis Balfour byl profesorem etiky a pastorem. Právě v jeho domě strávil významnou část dětství. Stevenson o něm říkal, že po něm zdědil zálibu v pronášení veřejných proslovů a zároveň odpor k jejich poslouchání. Pravděpodobně po své matce Margaret Balfourové měl slabé plíce , následkem čehož trávil celé zimy v posteli, přičemž mu jeho ošetřovatelka dlouhé hodiny předčítala z Bible a životopisů starých skotských Covenanterů . Přes léto ho posílali, aby si hrál venku, kde se projevoval jako živé bezstarostné dítě. V jedenácti letech se jeho zdraví zlepšilo natolik, že ho rodiče zapsali na Edinburskou akademii, aby mohl později nastoupit na Edinburskou univerzitu a následovat tak svého otce, stavitele majáků. V této době hodně četl. Zvláště Shakespeara, Waltera Scotta, Johna Bunyana a Arabské příběhy tisíce a jedné noci. Na Edinburskou univerzitu nastoupil v sedmnácti letech, ale brzy zjistil, že nemá ani technické myšlení, ani fyzické schopnosti, aby uspěl jako inženýr. Během cesty, na kterou ho jeho otec vzal v naději, že v něm vzbudí zájem o konstrukci majáků, zjistil, že má plnou hlavu spíše podivuhodných romancí opěvujících pobřeží a ostrovy, které navštívili. Jeho přísný otec nakonec přijal jeho rozhodnutí věnovat se litera...

Více od autora