Cyprian Kamil Norwid
Černé květy

1970 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z díla nově objevovaného polského "prokletého básníka" a malíře 19. století , vášnivého vyznavače humanismu, pravdy a svobody, který jako jeden z prvních žádal pro básníka právo mluvit do běhu světa. Výbor vedle úvodního eseje obsahuje básně , životopisný kalendář, úryvky ze soukromé korespondence, výňatky z myšl…enek a kritiky díla. Knihu doplňují autorovy kresby a provází ji malá mikrodeska "45", na níž v průvodu Chopinovy Balady recituje J. Adamíra báseň Chopinův klavír ze sbírky Černé květy. Výbor z díla nově objevovaného polského "prokletého básníka" a malíře 19. století , vášnivého vyznavače humanismu, pravdy a svobody, který jako jeden z prvních žádal pro básníka právo mluvit do běhu s…věta. Výbor vedle úvodního eseje obsahuje básně , životopisný kalendář, úryvky ze soukromé korespondence, výňatky z myšlenek a kritiky díla. Knihu doplňují autorovy kresby a provází ji malá mikrodeska "45", na níž v průvodu Chopinovy Balady recituje J. Adamíra báseň Chopinův klavír ze sbírky Černé květy.

s kódem POETLE: 39 Kč

Stav

Dobrý

včetně SP desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, včetně SP desky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	124 s., [4] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Klub přátel poezie. Základní řada
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2025 15:36
Číslo položky:	1295691

O autorovi

Cyprian Kamil Norwid

Cyprian Kamil Norwid byl polský básník a malíř období romantismu. Vystudoval malířskou školu ve Varšavě. Patřil ke druhému pokolení romantických básníků, kteří začali tvořit až po listopadovém povstání. Jeho matka zemřela v roce 1825, otec o deset let později. V roce 1840 začal publikovat první básně ve varšavských časopisech. V uměleckých kruzích byl uznán jako nadějný autor, ale i malíř. V roce 1842 odcestoval do zahraničí, studoval malířství, sochařství a archeologii v Itálii, pak dějiny umění a filozofii v Berlíně. V roce 1849 se usadil v Paříži, kde se stýkal s polskými básníky a filozofy, poznal Adama Mickiewicze , Krasińského, později Chopina a Słowackého. Žil v bídě, prožíval osobní zklamání, byl umělecky nepochopen. V roce 1852 odcestoval do Ameriky, tam se jeho situace ale nezměnila, dokonce mu na příjezd zpátky do Evropy musel půjčit jeho známý. Zemřel v útulku pro chudé polské emigranty v Paříži na tuberkulózu. Pohřben je na hřbitově v Ivry, později byl přesunutý do hromadného hrobu na hřbitově 'Cimetière des Champeaux' v Montmorency. Symbolická urna s jeho pozůstatky byla umístěna 24. září 2001 na Wawelu. Několik obrazů, do dneška se zachovaly čtyři

Více od autora