František Hrubín
Černá denice

1968 | Nakladatelství Československý spisovatel

Kniha je připsána památce rodičů a sestry. Kromě prostého lyrického příběhu o tom, jak se na vesnické tancovačce seznámila maminka s tatínkem , přináší hrst básní niterných stavů a dějů, v nichž básník vzpomíná na Lešany, kde strávil dětství, a na své rodiče. Kniha je připsána památce rodičů a sestry. Kromě prostého lyrického příběhu o tom, jak se na vesnické tancovačce seznámila maminka s tatínkem , přináší hrst básní niterných stavů a dějů, v nichž básní…k vzpomíná na Lešany, kde strávil dětství, a na své rodiče.

Stav

Dobrý

archy stále nerozřezané, obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, archy stále nerozřezané, obálka s oděrkami
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	[16] s., [2] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Sklenář
Edice:	Bohemia
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 5. 2025 12:31
Číslo položky:	1131930

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora