Dobrica Čosič
Čas smrti : Díl 1-4

1977 | Nakladatelství Odeon

Obsažené svazky:

Čas smrti 1977 1. [díl] (362 s., 1. vyd.)
Čas smrti 1977 2 (477 s., 1. vyd.)
Čas smrti 1979 III (552 s., 1. vyd.)
Čas smrti 1983 4 (579 s., 1. vyd.)

Stav

Mírně opotřebená

obálka s oděrkami, natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, obálka s oděrkami, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	362 + 579 + 477 + 552
Jazyk:	česky , slovensky
Překladatel:	Milada Nedvědová, Ján Siracký
Edice:	322, 322, 323, 340. svazek ed. 322, 322, 323, 340. svazek ed. Soudobá světová próza, Vavrín
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2025 15:55
Číslo položky:	1128677

O autorovi

Dobrica Čosič

Dobrica Ćosić byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům. Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce . Na jednání Svazu komunistů Srbska v roce 1968 upozornil na zhoršující se postavení Srbů v Kosovu, což bylo v ostrém rozporu s oficiální politikou. Následně proto vystoupil ze strany, v 70. letech se z něj stal významný disident. V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat ...

Více od autora