Prosper Merimee
Carmen

1951 | Nakladatelství Svoboda

Menší výbor M. novel , které podle Smirnovovy úvod. studie působí duchem svobody, pravdivosti, vřelé lásky k člověku. Jsou mistrovskou částí autorova díla, poněvadž zde se již projevuje jeho realismus, analyzující lid. povahu a kritizující soudobou společnost. Jsou jí ať již námětově patří do skupiny exotické, fantasti…cké nebo do skupiny s náměty ze života současného.

Předmluvu "Prosper Mérimée a jeho novely" napsal A.A. Smirnov. Menší výbor M. novel , které podle Smirnovovy úvod. studie působí duchem svobody, pravdivosti, vřelé lásky k člověku. Jsou mistrovskou částí autorova díla, poněvadž zde se již projevuje jeho realismus…, analyzující lid. povahu a kritizující soudobou společnost. Jsou jí ať již námětově patří do skupiny exotické, fantastické nebo do skupiny s náměty ze života současného.

Předmluvu "Prosper Mérimée a jeho novely" napsal A.A. Smirnov.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	162
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Poch, Růžena Pochová
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Světová četba
Vydání:	1., autoris. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2024 14:24
Číslo položky:	920156

O autorovi

Prosper Merimee

Prosper Mérimée byl francouzský spisovatel. Mérimée pocházel z rodiny duchovně orientovaných a velmi anglofilních rodičů. Po absolvování Napoleonova lycea a následném studiu práv, začal ihned působit jako autor. Svou dráhu spisovatele začal překladem údajně starobylých keltských básní Poems of Ossian, v tehdejší době velmi čtenářsky populárního, které v roce 1770 údajně sesbíral a přeložil do angličtiny James Macpherson – ač, jak později vyšlo najevo, šlo o Macphersonovy podvrhy, měly tyto básně velký vliv na evropský preromantismus a romantismus. Brzy získal přístup i do pařížských uměleckých a literárních klubů. Tak poznal v roce 1822 např. Stendhala, se kterým se spřátelil, a následně také většinu romantiků včetně Victora Huga, kterému aplaudoval při památné „Bitvě o Hernaniho" v roce 1830. V letech 1825–1826 procestoval Anglii a v roce 1830 Španělsko. Při své španělské cestě poznal pozdější manželku císaře Napoleona III. a právě tato známost mu přinesla prospěch v jeho pozdější politické kariéře. Jeho prvním publikovaným dílem bylo v roce 1825 Théâtre de Clara Gazul, sbírka her, které byly vydány pod mystifikujícím pseudonymem fiktivní španělské herečky Clary Gazulové a ve kterých v souladu s novou romantickou estetikou byla ignorována pravidla klasických tří jednot. V roce 1827 vyšla La Guzla, ou Choix de poésies illyriques, recueillis dans la Dalmatie, la Croatie et l'Herzégovine, další literární mystifikace, stylizovaná jako překlady ilyrských lidových písní, se kterou se Merimée připojil k tehdy módnímu trendu, který iniciovali v letech 1806 – 1808 dílem Des knaben Wunderhorn Clemens Brentano a Achim von Arnim. V roce 1828 se pokusil znovu stát se dramatikem a vydal hry La Jacquerie, scènes féodales a La Famille Carvajal, drame, které zůstaly neuvedeny. V důsledku tohoto neúspěchu se již divadelní tvorbě dále nevěnoval a zůstal jenom spisovatelem. Začal se středním úspěchem historickým romá...

Více od autora