Radovan Lukavský
Být nebo nebýt : monology o herectví

1985 | Státní pedagogické nakladatelství

Monology o herectví, jejichž autorem je významný herec a pedagog Radovan Lukavský. Studie o smyslu herectví, hereckém talentu, herecké profesi, paradoxu rozumu a citu, o hereckém prožívání, fixaci a improvizaci atd. Monology o herectví, jejichž autorem je významný herec a pedagog Radovan Lukavský. Studie o smyslu herectví, hereckém talentu, herecké profesi, paradoxu rozumu a citu, o hereckém prožívání, fixaci a i…mprovizaci atd.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý Malé oděrky na obálce	Skladem pro e-shop	~~349 Kč~~ 239 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	189 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	245
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2025 15:51
Číslo položky:	1289235

O autorovi

Radovan Lukavský

Radovan Lukavský byl český herec, divadelní pedagog a recitátor. Ztvárnil stovky divadelních, filmových, televizních rolí i rozhlasových rolí, jeho vytříbený a kultivovaný hlas z něj dělal jednoho z nejlepších a nejznámějších českých vypravěčů a recitátorů poezie. Krom četných rozhlasových i televizních recitací namluvil 17 biblických příběhů v projektu Bible pro malé i velké. Za svého dlouholetého vystupování v Národním divadle ztvárnil desítky velkých rolí, z nichž nejvýznamnější jsou Hamlet a Tomáš Becket. Jako vysokoškolský pedagog na Akademii múzických umění vychoval na desítky skvělých herců a je autorem dvou knih o herectví. Narodil se v Praze v poměrně chudé rodině. Jeho otec byl truhlářský mistr Rudolf Lukavský, který pocházel ze Stodu u Plzně, matkou bývalá služka a ochotnická herečka Marie Lukavská, rozená Čačalová, která pocházela z Bystřice pod Hostýnem. Jeho matka byla hluboce věřící katolička, která svého syna od útlého dětství vodila do kostela. Radovanovi se v kostele líbilo a rád chodil ministrovat a pomáhat při zahradních pracích do blízkého kláštera anglických panen. Jedna z tamních sester, mater Stránská, se kterou si často povídal při práci na zahradě, hrála patrně rozhodující roli v tom, že se rozhodl stát se knězem. Studoval na jezuity řízeném Arcibiskupském gymnáziu v Praze–Bubenči, které opustil po 5 letech poté, co dostal consilium abeundi pro rostoucí dluh . Dostudoval na reálném gymnáziu v Českém Brodě, kde odmaturoval v roce 1938. Nastoupil ke studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po zavření vysokých škol pracoval u železnice jako telegrafista. V roce 1941 začal studovat na pražské konzervatoři a v roce 1942 nastoupil spolu s dalším posluchačem konzervatoře Jaromírem Pleskotem krátce do divadla Větrník Josefa Šmídy. Již ve druhém ročníku studia však byl nuceně nasazen...

Více od autora