Knihy
Beletrie
Česká literatura
Joe Jenčík
Byly ztráty na mrtvých

Joe Jenčík
Byly ztráty na mrtvých

1950 | Nakladatelství Práce

Značnou měrou autobiografický román, napsaný v rozmezí září 1942 - červen 1943 o proletářské Libni za první republiky, Mnichova, okupace. Kolbenka, atmosféra dělnického prostředí, boj proti vzmáhajícímu se a dočasně vítězícímu nacismu, statečnost revoluč. dělníků, stojících v okupaci v čele zápasu za nár. svobodu. Značnou měrou autobiografický román, napsaný v rozmezí září 1942 - červen 1943 o proletářské Libni za první republiky, Mnichova, okupace. Kolbenka, atmosféra dělnického prostředí, boj proti vzmáhající…mu se a dočasně vítězícímu nacismu, statečnost revoluč. dělníků, stojících v okupaci v čele zápasu za nár. svobodu.

Stav

Dobrý

bez obálky, razítko

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, razítko
Vazba:	pevná
Počet stran:	498
Jazyk:	česky
Edice:	Příliv
Vydání:	4. vyd., (v Práci 3.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 7. 2024 10:9
Číslo položky:	916229

O autorovi

Joe Jenčík

Joe Jenčík, vlastním jménem Josef Jenčík, křtěný Josef Jan byl český tanečník, publicista, pedagog, choreograf a herec. Podílel se na choreografii více než 70 českých filmů . Vyučil se strojním zámečníkem. Tanec začal studovat až v sedmnáct letech soukromě u Achilla Viscusiho, a v roce 1912 odjel s jeho taneční skupinou do Londýna, kde vystupoval v divadle Hippodrom. Po návratu jej v roce 1913 angažoval Augustin Berger do baletního sboru Národního divadla. Od roku 1914 byl sólistou Městského divadla na Královských Vinohradech . Po návratu z fronty 1. světové války působil v mnoha pražských kabaretech jako tanečník a choreograf. V letech 1928–1929 byl choreografem a uměleckým ředitelem kabaretu Lucerna. Pak získal angažmá v Osvobozeném divadle. Připravil choreografie pro celou řadu revue Voskovce a Wericha. Od roku 1932 byl hostujícím choreografem pražského Národního divadla a v roce 1937 se stal řádným členem baletu Národního divadla. Zde působil jako choreograf a baletní mistr až do roku 1943. V letech 1941–1943 učil na konzervatoři v Praze. Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení . Zemřel 10. května 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Ostatky byly později přemístěny na Bubenečský hřbitov.

Více od autora