Antonín Kachlík
Bylo nás deset

1962 | Nakladatelství Naše vojsko

Román z vojenského života, dějově prostý příběh deseti chlapců, kteří konají základní vojenskou službu a s jejími těžkostmi i rozpory, které v nich vyvolává nové prostředí a od základů odlišný způsob života, vyrovnávají se s vrozeným optimismem a humorem mládí. Román je autorovou prvotinou a byl odměněn II. cenou v sou…těži k patnáctému výročí bojů u Dukly.
1. vydání.
D-09-10030 Román z vojenského života, dějově prostý příběh deseti chlapců, kteří konají základní vojenskou službu a s jejími těžkostmi i rozpory, které v nich vyvolává nové prostředí a od základů odlišný způsob …života, vyrovnávají se s vrozeným optimismem a humorem mládí. Román je autorovou prvotinou a byl odměněn II. cenou v soutěži k patnáctému výročí bojů u Dukly.
1. vydání.
D-09-10030

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	226, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	50. svazek ed. 50. svazek ed. Za vlast!
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 6. 2025 13:1
Číslo položky:	1277309

O autorovi

Antonín Kachlík

Antonín Kachlík je český režisér a filmový pedagog. Již během svých studií na gymnáziu coby levicový intelektuál vstoupil do KSČ. Během druhé světové války byl po maturitě totálně nasazen v nacistickém Německu, odkud se mu podařilo uprchnout. Až do konce války se skrýval a byl aktivní v protinacistickém odboji. Po válce byl zaměstnán na ministerstvu informací a současně studoval na Vysoké škole politické, odkud posléze přešel studovat na FAMU, kde vystudoval režii. Na počátku 50. let pracoval jako režisér a dramaturg v Divadle pracujících v tehdejším Gottwaldově, od roku 1956 přešel k Československému státnímu filmu na Barrandov, kde nejprve pracoval jako asistent režie a pomocný režisér, od roku 1960 až do roku 1987 pak jako samostatný režisér. Zároveň v letech 1971 až 1992 vyučoval na pražské FAMU. Jeho režijní tvorba byla žánrově pestrá – od debutu "Červnových dnů" ve stylu neorealizmu, přes dodnes oblíbený hudební film z vojenského prostředí/oba podle vlastní knižní předlohy/" Bylo nás deset" s debutující O. Schoberovou a s již tehdy slavnou dvojicí J. Suchý–J. Šlitr/píseň Zčervená,zčervená,když jí hladím ramena/, dále tzv. trezorové filmy reprezentující stylově novou vlnu, podle knižní předlohy J. Trefulky: "Pršelo jim štěstí", "Třiatřicet stříbrných křepelek"/oba přes čtyřicet let neuvedené/, kam patří i předčasně stažený film "Já truchlivý bůh" podle Kunderovy povídky z cyklu Směšné lásky. Z kontextu jeho tvorby je neustále vytrháván a vyzdvihován ideologický film "Dvacátý devátý" coby jeho profilový film, ačkoliv ten tehdy představoval povinný ústupek době, jaký nalézáme v tomto období u většiny našich filmových režisérů. Naopak řada jeho filmů ze 70.a 80.let si získala trvalou oblibu a je uváděna dodnes: dvě pohádky: "Princ Bajaja" a "O zatoulané princezně" a filmy "Náš dědek Josef", "O moravské zemi","Já truchlivý bůh","Kouzelné dobrodružství" a další....

Více od autora