Knihy
Jazyk a lingvistika
Ostatní jazyky
Karel Hora
Bulharsko-český slovník

Karel Hora, Antonín Frinta
Bulharsko-český slovník : Bălgarsko-češki rečnik

1959 | Nakladatelství ČSAV Nakladatelství Československé akademie věd

Rozsáhlý slovníkový materiál, excerpovaný z beletrie, tisku, bulharských učebnic a příruček jednotlivých vědních oborů, obsahuje na 60 tisíc hesel. Zachycuje slova spisovná, lidová a nářeční i z jazyka hovorového a příslušnou frazeologii. Uvádí i slova cizího původu, pokud se liší od češtiny pravopisem i výslovností, n…ázvy zeměpisné a ustálené zkratky Rozsáhlý slovníkový materiál, excerpovaný z beletrie, tisku, bulharských učebnic a příruček jednotlivých vědních oborů, obsahuje na 60 tisíc hesel. Zachycuje slova spisovná, lidová a nářeční i z jazyk…a hovorového a příslušnou frazeologii. Uvádí i slova cizího původu, pokud se liší od češtiny pravopisem i výslovností, názvy zeměpisné a ustálené zkratky

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	1070
Jazyk:	česky , bulharsky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 6. 2025 10:37
Číslo položky:	1270205

O autorech

Antonín Frinta

Antonín Frinta byl český lingvista, slavista, bulharista a sorabista. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval slovanskou a románskou filologii. Jeho učiteli byl Jan Gebauer, Jiří Polívka, František Pastrnek a Josef Zubatý. V letech 1904–5 studoval v Paříži. V roce 1907 získal na Karlově univerzitě titul PhDr. Habilitace v roce 1916 mu nebyla potvrzena z politických důvodů, od 1918 docent pražské filozofické fakulty pro srovnávací slovanský jazykozpyt se zvláštním zřetelem ke stránce fonetické. Souběžně s tím působil jako vyučující středních škol a od roku 1919 jako učitel ortoepie na nově založeném dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze . Roku 1945 se stal řádným profesorem bulharského jazyka a literatury a lužickosrbské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mimo jiné byl člen řady vědeckých institucí a redaktor odborných periodik. Vědecky se věnoval slovanskému hláskosloví, problematice pravopisu slovanských národů, ortoepii a transkripci cyrilského písma latinkou. Dále v rámci slovanské lexikologie zkoumal náboženskou terminologii. Spolupracoval na praktických učebnicích slovanských jazyků. Jeden z prvních českých propagátorů metod jazykového zeměpisu.

Více od autora