Antonín Frinta
český jazykovědec, slavista a bulharista
Antonín Frinta byl český lingvista, slavista, bulharista a sorabista. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval slovanskou a románskou filologii. Jeho učiteli byl Jan Gebauer, Jiří Polívka, František Pastrnek a Josef Zubatý. V letech 1904–5 studoval v Paříži. V roce 1907 získal na Karlově univerzitě titul PhDr. Habilitace v roce 1916 mu nebyla potvrzena z politických důvodů, od 1918 docent pražské filozofické fakulty pro srovnávací slovanský jazykozpyt se zvláštním zřetelem ke stránce fonetické. Souběžně s tím působil jako vyučující středních škol a od roku 1919 jako učitel ortoepie na nově založeném dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze . Roku 1945 se stal řádn…ým profesorem bulharského jazyka a literatury a lužickosrbské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mimo jiné byl člen řady vědeckých institucí a redaktor odborných periodik. Vědecky se věnoval slovanskému hláskosloví, problematice pravopisu slovanských národů, ortoepii a transkripci cyrilského písma latinkou. Dále v rámci slovanské lexikologie zkoumal náboženskou terminologii. Spolupracoval na praktických učebnicích slovanských jazyků. Jeden z prvních českých propagátorů metod jazykového zeměpisu.
Antonín Frinta byl český lingvista, slavista, bulharista a sorabista. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval slovanskou a románskou filologii. Jeho učiteli byl Jan Gebauer, Jiří Polívka, František Pastrnek a Josef Zubatý. V letech 1904–5 studoval v Paříži. V roce 1907 získal na Karlově univerzitě titul PhDr. Habilitace v roce 1916 mu nebyla potvrzena z politických důvodů, od 1918 docent pražské filozofické fakulty pro srovnáv…ací slovanský jazykozpyt se zvláštním zřetelem ke stránce fonetické. Souběžně s tím působil jako vyučující středních škol a od roku 1919 jako učitel ortoepie na nově založeném dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze . Roku 1945 se stal řádným profesorem bulharského jazyka a literatury a lužickosrbské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mimo jiné byl člen řady vědeckých institucí a redaktor odborných periodik. Vědecky se věnoval slovanskému hláskosloví, problematice pravopisu slovanských národů, ortoepii a transkripci cyrilského písma latinkou. Dále v rámci slovanské lexikologie zkoumal náboženskou terminologii. Spolupracoval na praktických učebnicích slovanských jazyků. Jeden z prvních českých propagátorů metod jazykového zeměpisu.
-
Kategorie:
- Beletrie
- Česká literatura
- Jazyk a lingvistika
- Ruština
- Encyklopedie a učebnice
- Archivní učebnice
- Učebnice pro základní školu
- Historie
- Evropská historie
- Geografie, cestopisy a místopis
- Česko a Slovensko
- Česká a Slovenská historie
- Biografie, memoáry a korespondence
- Ostatní beletrie
- Ostatní jazyky
- Pravěk
- O literatuře
- Pragensie
- Turistický průvodce
- Vzácné knihy
- Bibliofilie
- Filozofie a náboženství
- Křesťanství
- Sociologie a příbuzné vědy
- Národopis a folklor
- Periodika a časopisy
- Čeština
- Poezie
- Slovníky
- Ruská literatura
- Psychologie a osobní rozvoj
- Pedagogika
- Válečná literatura
- Válečná historie
- Cizojazyčné
- Rusky (Русский)
- Podpisy
- Pohádky a knihy pro mládež
- Pohádky po r. 1945
- Literatura faktu
- Slovensky
- Umění a architektura
- Hudba
- Politologie
