Alois Jirásek
Bratrstvo : tři rapsodie - I

1963 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Do zemanské rodiny Koziců se z bitev ve službách Jana Jiskry vrátil nejstarší syn, Janko. Přivezl si velkou kořist, a tak láká svého nejmladšího bratra, Ondrejka, a další pány ze sousedství, aby se na příští výpravu vydali s ním. Starý otec však nechce Ondrejka pustit, protože Janko se nevrátil s prostředním bratrem, Š…tefanem. Ten ale zanedlouho přijde, jenže těžce zmrzačený. Padl do zajetí a Uhři mu usekli obě ruce a vypíchli oko. Otec se velmi rozzlobil a Ondrejka s Jankem poslal, jen aby se pomstil. Družina zemanů z celého okolí se tedy vypraví za Janem Jiskrou.
Stejným směrem míří i rota „Pobery z Lomu nevím kam domů“, válečníka, který málem padl v bitvě s Němci. Vyvázl sice živý, ale holou hlavu mu zdobilo třináct jizev. Pobera se na své cestě zastavil u Žiliny a jeho vojsko přenocovalo před branami. Pobera se však seznámil se zadluženým Žiliňanem Bodorovským, jenž přišel na nápad, že by své dluhy mohl splatit prodáním ženy. Uherskou manželku také kdysi koupil a vzhledem k její kráse by ji mohl prodat za hodně peněz. Temperamentní Mária je v Žilině nešťastná a neustále touží spatřit svého milého, Imricha. Nemá o něm vůbec žádné zprávy, ale když ji Bodorovský nabídne, že se vydají na cestu, souhlasí. Pobera se ji ovšem od začátku protiví a když zjistí, že ji manžel prodal právě mu, hodně se naštve. Rotmistr se snaží získat její srdce, ale Mária se spolčí s dalším vojevůdcem, Talafúsem, který ji tajně odveze pryč. Pobera se ve vzteku snaží Márii najít, jenže to už volají povinnosti – musí na výpravu do Uher.
Tam se vydá společně s oddílem Janka Kozice. Jejich houfy se sice rozdělí, ale oba jsou úspěšné a vrátí se s velkou kořistí. Janko ovšem přišel o tři jízdné – zemany zajali Uhři – a také bratr Ondrejko byl těžce raněn. Při návratu se Kozicové utáboří na Lučenci. Zatímco se Ondrejko jen pozvolna zotavuje , Janko odjíždí na jiný hrad. Pobera rovněž míří jinam.
Mária se schovává na hradě u Talafúse, ale je tam spíš jako ve vězení. Talafús se navíc také snaží dostat do její přízně, čehož Mária využívá k vylepšení situace uherských zajatců, svých krajanů. Podaří se jí navíc vypátrat stopu svého Imricha. K jejímu zármutku však má potvrzené, že Imrich padl. Zasloužil se o to Talafús a Mária se rozhodne škodit Talafúsovi, kde jen může. Nejprve ale vyvolá zdání, že se stane jeho ženou – právě tak si jej omotá kolem prstu.
Uhři mezitím dorazí k Lučenci s obrovskou armádou, zatímco na hradě je jen nepočetná posádka. Huňad, krutý uherský vůdce, se domnívá, že hrad brzo obsadí, nicméně Češi a Slováci kladou odpor. Huňad dá ze vzteku popravit a upálit zajatce, o které Janko přišel v Uhrách. Češi se brání tím více, ale dlouho se jim nedaří. V neustálém vedru jim dochází voda a pomoc se neblíží. Uzdravený Ondrejko i další chtějí vytáhnout na poslední boj a v něm se buď prosekat nebo padnout, ale velitel jim to nedovolí. Slíbil Janu Jiskrovi, že Uhry udrží co nejdéle. Nakonec však podlehne a pošle k Huňadovi posla o vyjednání předání hradu výměnou za život pěti set bojovníků. Huňad se jim ovšem vysměje a podnikne velký úotk. Jenže to už dorazily posily – Jan Jiskra se vrací z bitvy, stejně jako Pobera i Janko Kozic. Dohromady s lučenskou posádkou Uhry rozmetají.
Na konci prvního svazku si ještě znepřátelení Pobera a Talafús slíbí souboj na život a na smrt, jen co jim skončí válečné povinnosti. Pobera totiž Talafúsovi neodpustil únos Márie. Do zemanské rodiny Koziců se z bitev ve službách Jana Jiskry vrátil nejstarší syn, Janko. Přivezl si velkou kořist, a tak láká svého nejmladšího bratra, Ondrejka, a další pány ze sousedství, aby se na… příští výpravu vydali s ním. Starý otec však nechce Ondrejka pustit, protože Janko se nevrátil s prostředním bratrem, Štefanem. Ten ale zanedlouho přijde, jenže těžce zmrzačený. Padl do zajetí a Uhři mu usekli obě ruce a vypíchli oko. Otec se velmi rozzlobil a Ondrejka s Jankem poslal, jen aby se pomstil. Družina zemanů z celého okolí se tedy vypraví za Janem Jiskrou.
Stejným směrem míří i rota „Pobery z Lomu nevím kam domů“, válečníka, který málem padl v bitvě s Němci. Vyvázl sice živý, ale holou hlavu mu zdobilo třináct jizev. Pobera se na své cestě zastavil u Žiliny a jeho vojsko přenocovalo před branami. Pobera se však seznámil se zadluženým Žiliňanem Bodorovským, jenž přišel na nápad, že by své dluhy mohl splatit prodáním ženy. Uherskou manželku také kdysi koupil a vzhledem k její kráse by ji mohl prodat za hodně peněz. Temperamentní Mária je v Žilině nešťastná a neustále touží spatřit svého milého, Imricha. Nemá o něm vůbec žádné zprávy, ale když ji Bodorovský nabídne, že se vydají na cestu, souhlasí. Pobera se ji ovšem od začátku protiví a když zjistí, že ji manžel prodal právě mu, hodně se naštve. Rotmistr se snaží získat její srdce, ale Mária se spolčí s dalším vojevůdcem, Talafúsem, který ji tajně odveze pryč. Pobera se ve vzteku snaží Márii najít, jenže to už volají povinnosti – musí na výpravu do Uher.
Tam se vydá společně s oddílem Janka Kozice. Jejich houfy se sice rozdělí, ale oba jsou úspěšné a vrátí se s velkou kořistí. Janko ovšem přišel o tři jízdné – zemany zajali Uhři – a také bratr Ondrejko byl těžce raněn. Při návratu se Kozicové utáboří na Lučenci. Zatímco se Ondrejko jen pozvolna zotavuje , Janko odjíždí na jiný hrad. Pobera rovněž míří jinam.
Mária se schovává na hradě u Talafúse, ale je tam spíš jako ve vězení. Talafús se navíc také snaží dostat do její přízně, čehož Mária využívá k vylepšení situace uherských zajatců, svých krajanů. Podaří se jí navíc vypátrat stopu svého Imricha. K jejímu zármutku však má potvrzené, že Imrich padl. Zasloužil se o to Talafús a Mária se rozhodne škodit Talafúsovi, kde jen může. Nejprve ale vyvolá zdání, že se stane jeho ženou – právě tak si jej omotá kolem prstu.
Uhři mezitím dorazí k Lučenci s obrovskou armádou, zatímco na hradě je jen nepočetná posádka. Huňad, krutý uherský vůdce, se domnívá, že hrad brzo obsadí, nicméně Češi a Slováci kladou odpor. Huňad dá ze vzteku popravit a upálit zajatce, o které Janko přišel v Uhrách. Češi se brání tím více, ale dlouho se jim nedaří. V neustálém vedru jim dochází voda a pomoc se neblíží. Uzdravený Ondrejko i další chtějí vytáhnout na poslední boj a v něm se buď prosekat nebo padnout, ale velitel jim to nedovolí. Slíbil Janu Jiskrovi, že Uhry udrží co nejdéle. Nakonec však podlehne a pošle k Huňadovi posla o vyjednání předání hradu výměnou za život pěti set bojovníků. Huňad se jim ovšem vysměje a podnikne velký úotk. Jenže to už dorazily posily – Jan Jiskra se vrací z bitvy, stejně jako Pobera i Janko Kozic. Dohromady s lučenskou posádkou Uhry rozmetají.
Na konci prvního svazku si ještě znepřátelení Pobera a Talafús slíbí souboj na život a na smrt, jen co jim skončí válečné povinnosti. Pobera totiž Talafúsovi neodpustil únos Márie.

Součástí souboru:

Bratrstvo 1963 (3sv., 430 + 533 + 462, 1. vyd.)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 79 Kč
	Stav Dobrý razítko ROH	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 39 Kč

O knize

Počet stran:	430, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	8. svazek ed. Jirásek, Alois: Odkaz národu, Aloise Jiráska odkaz národu
Vydání:	1. vyd. v SNKLU
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora