Ladislav Klíma
Boj o Vše : deníky a korespondence s přáteli z let 1909 až 1917

1942 | Nakladatelství Jan Pohořelý

Zlomky filozofických deníků významného českého spisovatele a myslitele. Zlomky filozofických deníků významného českého spisovatele a myslitele.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

jen minimální oděrky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý jen minimální oděrky	Skladem pro e-shop
	Stav Mírně opotřebená obálka s oděrkami, knižní blok volně, knižní blok na více částí, neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky
Vazba:	volná brož
Počet stran:	147
Jazyk:	česky , německy
Ilustrátor:	Jan Bauch
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Přátelství
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 9. 2026 10:11
Číslo položky:	1907610

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora

Komentáře ke knize