Luděk Pachman
Boha nelze vyhnat : od marxismu zpět ke křesťanství

1990 | Nakladatelství Vyšehrad

Jedno z nejproslulejších děl naší exilové literatury líčí složitou cestu evropsky známého šachisty a marxistického publicisty od marxismu ke katolickému křesťanství. Autor v knize popisuje výklad svého duchovního vývoje s věrným, střízlivě podaným obrazem politických poměrů u nás od doby válečné až po éru konsolidace, …kdy byl nejprve uvězněn a pak donucen odejít z vlasti. Autentičnost jeho výpovědi dává dílu neobyčejnou přesvědčivost. Jedno z nejproslulejších děl naší exilové literatury líčí složitou cestu evropsky známého šachisty a marxistického publicisty od marxismu ke katolickému křesťanství. Autor v knize popisuje výklad svéh…o duchovního vývoje s věrným, střízlivě podaným obrazem politických poměrů u nás od doby válečné až po éru konsolidace, kdy byl nejprve uvězněn a pak donucen odejít z vlasti. Autentičnost jeho výpovědi dává dílu neobyčejnou přesvědčivost.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	82
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070210508
ISBN:	9788070210505
Vydání:	Ve Vyšehradu vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2025 13:1
Číslo položky:	1112656

O autorovi

Luděk Pachman

Luděk Pachman, též po emigraci Ludek Pachman byl československý a od roku 1972 německý mezinárodní šachový velmistr, šachový teoretik, pedagog, publicista a politický aktivista, bratr mezinárodního velmistra kompozičního šachu Vladimíra Pachmana. Luděk Pachman se stal roku 1944 mistrem ÚJČS, mezinárodním mistrem roku 1950 a titul velmistra mu byl udělen roku 1954. Hrál v šesti mezipásmových turnajích. Sedmkrát vyhrál mistrovství Československa v šachu . Zvítězil nebo obsadil čelná místa v řadě dalších silných turnajů . V období 1952–1966 osmkrát reprezentoval Československo na šachových olympiádách a v letech 1959–1967 působil jako redaktor Československého sportu. Ačkoli byl zprvu sám komunistou, po událostech roku 1968 změnil své přesvědčení a stal se aktivním antikomunistou a členem katolické církve. Byl několikráte zatčen, vězněn a mučen, nakonec roku 1972 donucen emigrovat do Spolkové republiky Německo, kde vedle své šachové činnosti působil i v emigrantských politických kruzích a v CDU-CSU. V roce 1976 mu bylo odebráno československé občanství, a tak reprezentoval SRN na šachové olympiádě a roku 1978 se stal mistrem SRN. V Německu také působil jako šéfredaktor časopisu Das Schach-Archiv, stálý spolupracovník deníku Die Welt a dalších německých listů. Po sametové revoluci se vrátil do vlasti a zapojil se do politických kampaní KDU-ČSL. Před rozpadem Československa mluvil o možnosti opětovného připojení Podkarpatské Rusi. Podílel se na založení nakladatelství ŠACHinfo. Žil střídavě v Německu a v Praze, od roku 1998 pouze v Německu. O svém členství v komunistické straně po změně svého přesvědčení napsal: „Patřil jsem k podivnému společenství lidí, pro které jakési budoucí vidiny jsou vším a současn...

Více od autora