Jiří Suk
Veřejné záchodky ze zlata : konflikt mezi komunistickým utopismem a ekonomickou racionalitou v předsrpnovém Československu

2016 | Nakladatelství Prostor

V centru Sukovy studie stojí myšlení československých revizionistických ekonomů šedesátých let, přičemž zvláštní pozornost je věnována Otovi Šikovi, jeho přerodu ze stalinského dogmatika v přesvědčeného reformistu a posléze jednoho z význačných protagonistů pražského jara 1968.

Záběr práce je však daleko širší. …Autor se v úvodní kapitole pokusil o rekonstrukci myšlenkových dějin komunistického experimentu, od teoretických východisek Marxových přes Leninovo „rozvinutí“ a praktickou realizaci v revoluci, válečném komunismu a později v NEPu až po Stalinovo završení v podobě nové „vědy“ – politické ekonomie socialismu – a teorii zostřování třídního boje.
Dále se věnuje politickému, a zejména ekonomickému vývoji v Československu po únoru 1948, kdy byl zformován socialistický stát sovětského typu, s diktaturou jedné strany, masivní změnou vlastnické a sociální struktury a centrálně řízeným hospodářstvím. Již záhy se však začaly v tomto modelu projevovat závažné ekonomické potíže, disproporce a zaostávání, které vedly koncem padesátých let k prvnímu vážnému pokusu o reformu centrálního plánování.
Následující pokus, spojovaný s Šikovým jménem, souvisel s důslednějším vymaňováním se socialistické ekonomie z pout stalinského dogmatismu, s jejím pozvolným otvíráním se různým směrům soudobé „buržoazní“ vědy, což vše vyústilo ve druhé polovině šedesátých let v rozsáhlé diskuse o socialistickém trhu, směřování socialismu vůbec, v přípravu skutečně zásadní reformy a nakonec v konfrontaci s oslabenou centrální politickou mocí. Autor přesvědčivě dokládá, že celý tento proces provázel rozpor mezi realistickým přístupem k řešení konkrétních ekonomických problémů a novým utopismem spočívajícím v přesvědčení o vyšším humanistickém potenciálu socialismu.
Zvláštní kapitolu věnuje Jiří Suk jedné z podstatných a trvalých opor komunistického režimu; ukazuje v ní, jak na tehdejší československé ekonomy pohlížela politická policie. Bez ohledu na politické tání a zdánlivě svobodnější poměry Státní bezpečnost i v šedesátých letech dál mnohé ekonomy intenzivně „rozpracovávala“ prostřednictvím rozsáhlé sítě donašečů, podezírala je a vyhledávala v jejich řadách třídního nepřítele.
Kniha je založena na podrobném studiu archivních materiálů, dobové publicistické produkce a domácí i zahraniční odborné literatury. Zároveň je psána živým a velmi čtivým jazykem. Svým tématem i způsobem zpracování je určena nejen specialistům – historikům, ekonomům či politologům –, ale všem, které zajímá nedávná minulost i současnost naší země. V centru Sukovy studie stojí myšlení československých revizionistických ekonomů šedesátých let, přičemž zvláštní pozornost je věnována Otovi Šikovi, jeho přerodu ze stalinského dogmatika v přesvědčené…ho reformistu a posléze jednoho z význačných protagonistů pražského jara 1968.

Záběr práce je však daleko širší. Autor se v úvodní kapitole pokusil o rekonstrukci myšlenkových dějin komunistického experimentu, od teoretických východisek Marxových přes Leninovo „rozvinutí“ a praktickou realizaci v revoluci, válečném komunismu a později v NEPu až po Stalinovo završení v podobě nové „vědy“ – politické ekonomie socialismu – a teorii zostřování třídního boje.
Dále se věnuje politickému, a zejména ekonomickému vývoji v Československu po únoru 1948, kdy byl zformován socialistický stát sovětského typu, s diktaturou jedné strany, masivní změnou vlastnické a sociální struktury a centrálně řízeným hospodářstvím. Již záhy se však začaly v tomto modelu projevovat závažné ekonomické potíže, disproporce a zaostávání, které vedly koncem padesátých let k prvnímu vážnému pokusu o reformu centrálního plánování.
Následující pokus, spojovaný s Šikovým jménem, souvisel s důslednějším vymaňováním se socialistické ekonomie z pout stalinského dogmatismu, s jejím pozvolným otvíráním se různým směrům soudobé „buržoazní“ vědy, což vše vyústilo ve druhé polovině šedesátých let v rozsáhlé diskuse o socialistickém trhu, směřování socialismu vůbec, v přípravu skutečně zásadní reformy a nakonec v konfrontaci s oslabenou centrální politickou mocí. Autor přesvědčivě dokládá, že celý tento proces provázel rozpor mezi realistickým přístupem k řešení konkrétních ekonomických problémů a novým utopismem spočívajícím v přesvědčení o vyšším humanistickém potenciálu socialismu.
Zvláštní kapitolu věnuje Jiří Suk jedné z podstatných a trvalých opor komunistického režimu; ukazuje v ní, jak na tehdejší československé ekonomy pohlížela politická policie. Bez ohledu na politické tání a zdánlivě svobodnější poměry Státní bezpečnost i v šedesátých letech dál mnohé ekonomy intenzivně „rozpracovávala“ prostřednictvím rozsáhlé sítě donašečů, podezírala je a vyhledávala v jejich řadách třídního nepřítele.
Kniha je založena na podrobném studiu archivních materiálů, dobové publicistické produkce a domácí i zahraniční odborné literatury. Zároveň je psána živým a velmi čtivým jazykem. Svým tématem i způsobem zpracování je určena nejen specialistům – historikům, ekonomům či politologům –, ale všem, které zajímá nedávná minulost i současnost naší země.

Vyberte kus

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 23. 5. 2025

	Stav Nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 23. 5. 2025	~~347 Kč~~ 289 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	325
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072603418
ISBN:	9788072603411
Edice:	94. svazek ed. 94. svazek ed. Obzor
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2024 0:25
Číslo položky:	1016088

O autorovi

Jiří Suk

Jiří Suk je český historik a politolog, zabývá se moderními dějinami Československa, pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Vystudoval archivnictví a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v doktorském studiu pokračoval na Ústavu politologie téže fakulty. Dne 12. října 2016 mu byl AV ČR udělen titul doktora věd . Jeho práce Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Od listopadu 1989 do června 1990 o mocenské změně v Československu v roce 1989 a po něm byla roku 2004 odměněna cenou Magnesia Litera v kategoriích populárně naučná kniha a nejlepší kniha roku 2003. V roce 1996 byl oceněn Cenou Josefa Hlávky. V roce 2013 vydal knihu Politika jako absurdní drama. Václav Havel v letech 1975–1989.

Více od autora