Ignát Herrmann
Blednoucí obrázky

1955 | Nakladatelství Mladá fronta

Výbor studií, povídek a črt z knih "Bodří Pražané", Pražské figurky", "Drobní lidé", "Ženitba bratří Adamů", "O třech nebožtících" a "Blednoucí obrázky" je uspořádán z těch Herrmannových próz, "v nichž se spájí svěže vypravěčský a mistrně povaholičný autorův dar s jemnými společenskokritickými postřehy, takových próz, …z kterých občas výstižně svítají i Herrmannovy sympatie k zdravému, prostému pracujícímu člověku a které pranýřují v karikatuře to, co v lidech zahnívá". Výbor studií, povídek a črt z knih "Bodří Pražané", Pražské figurky", "Drobní lidé", "Ženitba bratří Adamů", "O třech nebožtících" a "Blednoucí obrázky" je uspořádán z těch Herrmannových próz, "v nich…ž se spájí svěže vypravěčský a mistrně povaholičný autorův dar s jemnými společenskokritickými postřehy, takových próz, z kterých občas výstižně svítají i Herrmannovy sympatie k zdravému, prostému pracujícímu člověku a které pranýřují v karikatuře to, co v lidech zahnívá".

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	258
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Sivko
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Národní klasikové
Vydání:	První vydání v MF
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 4. 2025 9:56
Číslo položky:	1211920

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora