Michail Michajlovič Zoščenko
Bleděmodrá kniha

1966 | Nakladatelství Odeon

V roce 1935 poprvé vydaná "legrační a zábavná knížka o nejrozmanitějším lidském konání a cítění", jak ji charakterizoval sám autor, ve 20. a 30. letech jeden z nejčtenějších sovětských spisovatelů. Je rozdělena na pět částí podle skutečností, jež odedávna hrály a hrají důležitou úlohu v životě člověka i lidstva. Každý… oddíl uvádějí historické příběhy a zábavné skutečnosti, na ně navazují příběhy ze současnosti a ukazují, co se "na téže frontě přihází a vyskytuje v našich převratných dnech". V roce 1935 poprvé vydaná "legrační a zábavná knížka o nejrozmanitějším lidském konání a cítění", jak ji charakterizoval sám autor, ve 20. a 30. letech jeden z nejčtenějších sovětských spisovatelů. Je… rozdělena na pět částí podle skutečností, jež odedávna hrály a hrají důležitou úlohu v životě člověka i lidstva. Každý oddíl uvádějí historické příběhy a zábavné skutečnosti, na ně navazují příběhy ze současnosti a ukazují, co se "na téže frontě přihází a vyskytuje v našich převratných dnech".

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
Stav Velmi dobrý mírné oděrky, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	266
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Hulák
Edice:	227. svazek ed. 227. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 2. 2024 12:36
Číslo položky:	751325

O autorovi

Michail Michajlovič Zoščenko

Michail Michajlovič Zoščenko byl ruský spisovatel, satirik a dramatik. Nejznámější z jeho díla jsou krátké satirické povídky, v nichž kritizuje morálku a mezilidské vztahy v porevoluční sovětské společnosti. Zoščenko se narodil jako syn malíře a herečky a vyrůstal se sedmi sourozenci. Po absolvování střední školy byl v letech 1913 až 1915 zapsán na Právnické fakultě v Petrohradě. V té době napsal své první povídky. Jeho studie přerušila vojenská služba v první světové válce, kam Zoščenko nastoupil dobrovolně v roce 1915. Během války utrpěl jako následek otravy bojovým plynem trvalé poškození srdce, v důsledku čehož byl v roce 1917 z armády propuštěn. Po návratu do St. Petersburgu napsal několik nepublikovaných příběhů, ovlivněných Maupassantem. Přes svou nemoc Zoščenko v letech 1918–1919 bojoval v občanské válce na straně Rudé armády. Po občanské válce si vydělával na živobytí v různých zaměstnáních. Byl mimo jiné vedoucím pošty, detektivem, chovatelem zvířat, milicionářem, obuvníkem, tesařem a administrativním pracovníkem. Od roku 1920, zpět v Petrohradě, začal znovu psát a jeho příběhy byly publikovány v mnoha satirických časopisech éry NEPu. První sbírka povídek vyšla v roce 1922 a pod názvem Povídky pana Modrobřicháčka . Tragikomické příběhy vyprávěné v ich-formě měly úspěch u kritiky i u veřejnosti. Zoščenko zde vytvořil typ civilního, neheroického, většinou nějak omezeného „sovětského člověka“ probíjejícího se všedním životem – typ, který se pak objevuje i v jeho dalších prózách. Jako stylistický prostředek používá Zoščenko takzvaný skaz, vyprávění ve stylizované hovorové řeči. V následujících letech byl Zoščenko v SSSR jedním z nejčtenějších autorů a jeho texty vycházely ve velkých nákladech v časopisech, novinách i knižně. V roce 1921 se básník připojil k nově vzniklé literární skupině Serapionovi bratři. Pos...

Více od autora