Václav Řezáč
Bitva : 1

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Román "Bitva" je pokračováním Řezáčova "Nástupu". V r. 1947 svádějí představitelé lidové moci v pohraničním okrese kadaňském zápas s reakčními živly, soustředěnými kolem manželů Rosmusových. Reakce zvedá hlavy, snaží se různými způsoby podkopávat důvěru osídlenců ve vládu lidu a ve vedení komunistické strany; prosazuje… navrácení textilní továrny v Potočné bývalému majiteli, nasazuje na citlivá místa své lidi a s jejich pomocí rozvrací pastvinářské družstvo, falešnými manipulacemi, okrádá stát o pozemky, neplněním dodávek a černým obchodem poškozuje veřejné zásobování, snaží se ve svůj prospěch využít katastrofálního sucha v létě 1947. Řada moudrých a neúnavných lidí, kteří obětují i své soukromé štěstí společné věci mobilisují pracující a o ně opřeni maří tyto pikle. Současně dosahují úspěchu v organisování dobré a prospěšné práce pro celek, pro kterou získávají i mládež, zajímající se dosud jen o zábavu. V závěru románu vrcholí události únorovými dny. Poraženi jsou ti, kteří připravovali návrat kapitalismu a ti, kteří si v pohraničí budují svůj pravý domov, pokračují s novou radostnou úlevou ve své práci. Román "Bitva" je pokračováním Řezáčova "Nástupu". V r. 1947 svádějí představitelé lidové moci v pohraničním okrese kadaňském zápas s reakčními živly, soustředěnými kolem manželů Rosmusových. Reakce zv…edá hlavy, snaží se různými způsoby podkopávat důvěru osídlenců ve vládu lidu a ve vedení komunistické strany; prosazuje navrácení textilní továrny v Potočné bývalému majiteli, nasazuje na citlivá místa své lidi a s jejich pomocí rozvrací pastvinářské družstvo, falešnými manipulacemi, okrádá stát o pozemky, neplněním dodávek a černým obchodem poškozuje veřejné zásobování, snaží se ve svůj prospěch využít katastrofálního sucha v létě 1947. Řada moudrých a neúnavných lidí, kteří obětují i své soukromé štěstí společné věci mobilisují pracující a o ně opřeni maří tyto pikle. Současně dosahují úspěchu v organisování dobré a prospěšné práce pro celek, pro kterou získávají i mládež, zajímající se dosud jen o zábavu. V závěru románu vrcholí události únorovými dny. Poraženi jsou ti, kteří připravovali návrat kapitalismu a ti, kteří si v pohraničí budují svůj pravý domov, pokračují s novou radostnou úlevou ve své práci.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026
Stav Dobrý bez obálky, razítka z knihovny, kniha celkově zašlá	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026	~~59 Kč~~
Stav Dobrý ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026	~~69 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	575
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Paukert
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Klub čtenářů, Žatva
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 5. 2026 13:5
Číslo položky:	1762346

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora