Zdeněk Nejedlý
Bedřich Smetana : Na studiích - Kniha třetí

1951 | Nakladatelství Orbis

Třetí svazek zákl. monografie zahrnuje léta 1835-1839 a líčí necelý rok Smetanova pobytu na studiích v Jihlavě, městě tvrdě německém, na něž Smetana vzpomínal se smutkem, a šťastnějši období studii v Němec. Brodě,kdeSmetanaopětzačínal parvou. Žil tu však v prostředí osvícenějším a sblížil se i s Havlíčkem. Zájem Nejedl…ého neváže se toliko na důležitá léta Smetanova jinošství, ale i na celou dobovou atmosféru a na celé kulturní prostředíměst,kdeseSmetana ještě více sblížil s hudbou, ať to bylo na produkcích jihlavské Akademie hudeb. spolku, nebo zvláště u německobrodského, jím zbožňovaného profesora P. Karla Šindeláře, který tak oceňoval Smetanovo klavíristickénadání,žejižtehdy prorokoval, že ze S. bude jistě koncertista. Třetí svazek zákl. monografie zahrnuje léta 1835-1839 a líčí necelý rok Smetanova pobytu na studiích v Jihlavě, městě tvrdě německém, na něž Smetana vzpomínal se smutkem, a šťastnějši období studii v …Němec. Brodě,kdeSmetanaopětzačínal parvou. Žil tu však v prostředí osvícenějším a sblížil se i s Havlíčkem. Zájem Nejedlého neváže se toliko na důležitá léta Smetanova jinošství, ale i na celou dobovou atmosféru a na celé kulturní prostředíměst,kdeseSmetana ještě více sblížil s hudbou, ať to bylo na produkcích jihlavské Akademie hudeb. spolku, nebo zvláště u německobrodského, jím zbožňovaného profesora P. Karla Šindeláře, který tak oceňoval Smetanovo klavíristickénadání,žejižtehdy prorokoval, že ze S. bude jistě koncertista.

Součástí souboru:

Bedřich Smetana ; Dětství ; Na studiích ; Nová společnost... 1951 I. díl (384 s., 476 s., 273 s., 610 s., 484 s., 245 s. , 6 svazků)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	273 , obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Sebrané spisy Zdeňka Nejedlého
Vydání:	2. vydání, v nakladatelství Orbis vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2025 9:58
Číslo položky:	1341543

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora