Jiří Karásek ze Lvovic
Barokové oltáře : legendy

1922 | Nakladatelství Karel Janský

Z náboženských legend o světcích vycházející beletristicky zpracované příběhy nejvýznamnějšího představitele české dekadence. Z náboženských legend o světcích vycházející beletristicky zpracované příběhy nejvýznamnějšího představitele české dekadence.

Stav

Dobrý

odřené desky, nafoceno, celokožená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, odřené desky, nafoceno
Vazba:	pevná, celokožená
Počet stran:	77
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Cyril Bouda
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Hyperion
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 1. 2026 17:43
Číslo položky:	1541247

O autorovi

Jiří Karásek ze Lvovic

Jiří Josef Antonín Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek, byl český básník, spisovatel, kritik, překladatel a editor – jeden z hlavních autorů české literární moderny přelomu století, která navazovala na evropský novoromantismus 2. poloviny 19. století, na francouzský literární symbolismus a dekadenci. Jako kritik zastával krédo, že kritika má být uměleckou disciplínou, a jeho kritické dílo je oficiálně řazeno do žánru tzv. impresionistické kritiky. Ve 20. letech uspořádal ze své ředitelské funkce pražské Poštovní muzeum a jeho novou expozici v budově Karolina. Působil jako redaktor v uměleckých časopisech Moderní revue, Týn, Literární listy, Okultní a spiritualistická revue, Český bibliofil. Studijní zájem o okultismus uplatnil i jako zakládající člen martinistické lóže Simeon . Přídomek ze Lvovic ke svému jménu připojil na základě rodinné tradice, že je potomkem erbovní rodiny Lvovických ze Lvovic z Hradce Králové . Od roku 1901 se psal jako Jiří Karásek ze Lvovic . Narodil se v rodině drážního průvodčího Andrease Karáska a jeho manželky Anny, rozené Feitové . Měl 6 sourozenců, z nichž dva zemřeli v dětském věku. Pokřtěn byl jako Josef Karásek. Některé druhotné zdroje uvádějí „vlastním jménem“ Jiří Antonín Karásek nebo „občanským jménem“ Josef Jiří Antonín Karásek Na policejní přihlášce z roku 1900 je uveden jako Josef Georg. Po ukončení studia na Městské střední škole na Malé Straně v Praze roku 1890 pokračoval na bohoslovecké fakultě, kde strávil necelé dva roky. Poté žil rok v Bavorsku. V roce 1892 nastoupil jako úředník k poště, kde mj. jezdil ve vlakové poště do Vídně. V roce 1921 byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu. V roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis M...

Více od autora