Voltaire
Babylonská princezna

1919 | Nakladatelství Klika

Skvelé prózy známeho francúzskeho filozofa. Voltairov boj proti cirkvi a proti neporiadkom v štáte zapríčinil, že sa často musel skrývať pred svojimi prenasledovateľmi, i osobne i literárne. Prejavuje sa to, že zhusta používa vo svojich filozofických poviedkach bežnú formu alegórie. Dej obyčajne lokalizuje na miesta od…ľahlé časovo alebo priestorovo, hovorí o konkrétnych a aktuálnych problémoch svojej doby. Babylonskej princeznej dáva žiť niekoľko tisícročí pred Kristom, no jej cestu po svete komentuje poznámkami, z ktorých jasne vidno autorov dobový postoj k štátnemu zriadeniu rozličných krajín v 18. storočí. Babylonská princezná je jeho najlepšou originálnou poviedkou, ktorá pranieruje dobové mravy. V Prostáčikovi očami mladého Hurona sleduje rozporuplný obraz francúzskych pomerov po odvolaní Nantského ediktu. Skvelé prózy známeho francúzskeho filozofa. Voltairov boj proti cirkvi a proti neporiadkom v štáte zapríčinil, že sa často musel skrývať pred svojimi prenasledovateľmi, i osobne i literárne. Prejavuje… sa to, že zhusta používa vo svojich filozofických poviedkach bežnú formu alegórie. Dej obyčajne lokalizuje na miesta odľahlé časovo alebo priestorovo, hovorí o konkrétnych a aktuálnych problémoch svojej doby. Babylonskej princeznej dáva žiť niekoľko tisícročí pred Kristom, no jej cestu po svete komentuje poznámkami, z ktorých jasne vidno autorov dobový postoj k štátnemu zriadeniu rozličných krajín v 18. storočí. Babylonská princezná je jeho najlepšou originálnou poviedkou, ktorá pranieruje dobové mravy. V Prostáčikovi očami mladého Hurona sleduje rozporuplný obraz francúzskych pomerov po odvolaní Nantského ediktu.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, dobová převazba
Počet stran:	82
Jazyk:	česky
Překladatel:	František Linhart
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihy nové vlajky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 11. 2017 13:17
Číslo položky:	20523

O autorovi

Voltaire

Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet , byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel. Je po něm pojmenován kráter Voltaire na Deimu, měsíci planety Mars. Vyrostl v rodině notáře Françoise Aroueta, sám však tvrdil, že jeho skutečným otcem byl blíže neznámý důstojník jménem Rochebrune. Matku Marii Marguerite d'Aumart ztratil, když mu bylo sedm let. Jeho vztah k otci i bratru Armandovi, o kterém se toho jinak celkem nic neví, byl chladný a lhostejný. Skutečným vychovatelem se mu stal jeho kmotr, abbé de Châteauneuf, skeptik, požitkář a milovník života. Tento kněz jej také uvedl do vyšší společnosti, když jej seznámil s vlivnou kurtizánou Ninon de Lenclos, které tehdy bylo 84 let. Vystudoval s výborným prospěchem jezuitskou Kolej Ludvíka Velikého. Velký dojem na něj učinily poslední roky vlády Ludvíka XIV., zejména náboženské pronásledování. Poté, co dokončil studia, se stal tajemníkem francouzského velvyslanectví v Haagu. Zde však na něj padlo podezření z milostné pletky s velvyslancovou dcerou, a byl odeslán zpět do Paříže, kde se záhy stal známým autorem epigramů a posměšných pamfletů. Přestřelil ovšem sepsáním posměšku na účet vévody Filipa II. z Orleánsu, po jehož zásahu byl téměř na celý rok 1717 uvězněn v Bastile. Ve skutečnosti však došlo k omylu: vévoda se stal vděčným terčem satiry a Voltaire strávil 11 měsíců v žaláři za spisek z pera jiného, neodhaleného autora. Zde rovněž vymyslel své autorské jméno, údajně přesmyčkou písmen latinského zápisu jeho vlastního jména, Arovet L.I. . Už jeho první drama Oidipus se setkalo se značným ohlasem. Povzbuzen chválou, začal pracovat na poémě Henriada, která nicméně v jeho díle zůstala jako literární poklesek imitující styl antických poém. S tím, jak se v pařížských salónech tříbil jeho politický i náboženský světonázor, rostlo Voltairovo zaujetí svobodomyslnou cizinou, která nastavovala zrcadlo nespravedlným s...

Více od autora