Carl Gustav Jung
Aspekty mužství

2017 | Nakladatelství Portál

Jung vlastní psychologický přístup považoval za své „osobní vyznání“, a tak není divu, že i jeho způsob, jakým pojednává o mužství, je způsobem, jak se vyrovnat s komplikovaným vztahem k vlastnímu otci. Se skutečným otcem se dostatečně identifikovat nedokázal, a tak se střetává s mužstvím na obrazné, vnitřní, archetypá…lní rovině. Vzhledem k tomu, že se Jung v žádném díle nezabývá výlučně psychologií mužů, podnikl editor John Beebe mravenčí práci, aby mužská témata našel v Jungových statích, přednáškách, dopisech či rozhovorech. Ve svém výboru se tak zaměřuje například na problematiku mužského hrdiny jako toho, kdo se snaží získat vědomou nezávislost na nevědomých, instinktivních silách reprezentovaných matkou. Neopomíjí téma ženství v mužích a mužství v ženách. Zahrnuje stati, kde se Jung zabývá otcem nebo kde zpracovává téma Logu a Erótu, ducha či alchymického sjednocení protikladů.
Výbor je významným příspěvkem k poznání díla C. G. Junga a tématu, které je dodnes vysoce aktuální a čtenářsky přitažlivé. Doslov Martin Skála. Jung vlastní psychologický přístup považoval za své „osobní vyznání“, a tak není divu, že i jeho způsob, jakým pojednává o mužství, je způsobem, jak se vyrovnat s komplikovaným vztahem k vlastnímu otc…i. Se skutečným otcem se dostatečně identifikovat nedokázal, a tak se střetává s mužstvím na obrazné, vnitřní, archetypální rovině. Vzhledem k tomu, že se Jung v žádném díle nezabývá výlučně psychologií mužů, podnikl editor John Beebe mravenčí práci, aby mužská témata našel v Jungových statích, přednáškách, dopisech či rozhovorech. Ve svém výboru se tak zaměřuje například na problematiku mužského hrdiny jako toho, kdo se snaží získat vědomou nezávislost na nevědomých, instinktivních silách reprezentovaných matkou. Neopomíjí téma ženství v mužích a mužství v ženách. Zahrnuje stati, kde se Jung zabývá otcem nebo kde zpracovává téma Logu a Erótu, ducha či alchymického sjednocení protikladů.
Výbor je významným příspěvkem k poznání díla C. G. Junga a tématu, které je dodnes vysoce aktuální a čtenářsky přitažlivé. Doslov Martin Skála.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Nová nová, bez obálky	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 1. 7. 2025	~~365 Kč~~ 319 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, bez obálky	Skladem pro e-shop	169 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
ISBN10:	8026211871
ISBN:	9788026211877
Překladatel:	Alena Bernášková, Rudolf Starý, Ondřej Fafejta, Petr Babka, Ludvík Běťák, Kristina Černá, Karel Plocek, Petr Patočka, Jindřich Veselý, Eva Bosáková, Jan Černý
Edice:	Klasici
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 6. 2025 9:36
Číslo položky:	1269965

O autorovi

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...

Více od autora