Albert Pilát, Miloš Deyl
Alpínky

1964 | Nakladatelství Československé akademie věd

Hlavní část publikace obsahuje popis jednotlivých rodů a druhů horských a skalních rostlin v abecedním pořádku a tabulkový přehled nejvděčnějších druhů. Většina uváděných rostlin je zachycena v obrazové příloze na barevných nebo černobílých fotografiích. V úvodních statích najdou zájemci základní pokyny ke stavbě skale…k a okrasných zdí i povšechné informace o pěstování alpinek. Hlavní část publikace obsahuje popis jednotlivých rodů a druhů horských a skalních rostlin v abecedním pořádku a tabulkový přehled nejvděčnějších druhů. Většina uváděných rostlin je zachycena v obrazo…vé příloze na barevných nebo černobílých fotografiích. V úvodních statích najdou zájemci základní pokyny ke stavbě skalek a okrasných zdí i povšechné informace o pěstování alpinek.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	277 , 100 listů nečíslované černobílé obrazové přílohy, 14 listů nečíslované barevné obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd., (v ČSAV 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2024 9:54
Číslo položky:	893986

O autorech

Albert Pilát

Albert Pilát byl český mykolog, botanik a muzejní pracovník. Albert Pilát pocházel z rodiny pražského úředníka Karla Piláta a jeho ženy Marie, rozené Tauchenové. Když v roce 1922 dokončil studium na Akademickém gymnáziu v Praze a začal studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, byl již plně oddán botanice a zcela orientován na mykologii vyšších hub. Na vysoké škole byl žákem Josefa Velenovského, se kterým se seznámil už jako středoškolský student na počátku 20. let. Pilát byl už v té době pilným sběratelem makromycetů , které určoval a studoval. Když byl v roce 1923 založen Československý mykologický klub, stal se jeho aktivním členem. O rok později začal klub vydávat časopis Mykologia a Pilát se stal okamžitě nejpilnějším přispěvatelem až do zániku časopisu v době světové hospodářské krize. V roce 1926 dosáhl doktorátu, v té době už rok pracoval jako asistent v botanickém ústavu přírodovědecké fakulty. Odtud odešel o dva roky později a v roce 1930 nastoupil do botanického oddělení Národního muzea v Praze jako pomocný vědecký pracovník a v roce 1933 získal postaveni definitivního odborného pracovníka. Zde dostal za úkol prozkoumat bezcenný materiál neznámého původu, který byl určen ke skartaci. Tak Pilát zachránil obrovský poklad české mykologie, jednalo se o část mykologického herbáře slavného muzejního badatele Augusta Cordy. Dalším jeho obrovským přínosem byla jeho sbírkotvorná práce. Začal budovat rozsáhlý mykologický herbář, především ze svých vlastních sběrů, ale také výměnou se zahraničními kolegy mykology i mykologickými ústavy. Získával také sbírky ostatních československých mykologů. V únoru 1948 přijal Pilát funkci přednosty botanického oddělení Národního muzea. Při reorganizaci muzea v roce 1965 bylo vedle botanického oddělení vytvořeno samostatné mykologické oddělení a Pilát se stal jeho přednostou. Toto pracov...

Více od autora

Miloš Deyl

RNDr. Miloš Deyl, DrSc. byl český botanik. Pro širší veřejnost je známa zejména jeho kniha Naše květiny. Tento systematicky uspořádaný atlas ilustrovaný Květoslavem Hískem představuje na sedm set nejvýznačnějších druhů květeny České republiky. Od prvního vydání v roce 1973 se atlas dočkal již 3. reedice v roce 2001. Narodil se jako prostřední ze tří synů v rodině řídícího učitele školy ve Smidarech. V letech 1925–1929 studoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1931 zde dosáhl doktorské hodnosti . V roce 1933 byl jmenován odborným úředníkem Národního muzea v Praze, v roce 1946 dosáhl hodnosti zemského muzejního rady. V botanickém oddělení Národního muzea v Průhonicích pak pracoval do roku 1976. Během okupace se podílel na šifrování zpráv v odbojové skupině ÚVOD , v roce 1944 byl totálně nasazen v cihelně v Novém Bydžově. V manželství s Blaženou, roz. Straširybkovou, se mu narodila dcera Blanka a syn Vladimír. Vedle floristiky se zabýval taxonomií rostlin, v monografii rodu “Sesleria, pěchava” , vydané v roce 1946. Mnoha botaniky je pokládán za otce české ekologie díky rozsáhlému dílu o rostlinách, půdě a klimatu masivu hory Pop Ivan v Karpatech . Na tuto studii, která vyšla v roce 1940, navazují i současné výzkumy v pohoří Karpat . Důležitá je práce Plevele polí a zahrad, ilustrovaná Otto Ušákem a vydaná v roce 1956. Podílel se na práci Historický vývoj organismů . Každoročně podnikal více cest po českých zemích, Slovensku a bývalé Podkarpatské Rusi, aby si dokonale osvojil znalost místní květeny. N...

Více od autora