Albín Bráf, Josef Gruber
Albín Bráf, život a dílo : Výbor statí z politiky a samosprávy ; Životopis - Díl pátý

1924 | Nakladatelství Vesmír

Součástí souboru:

Albín Bráf, život a dílo - díly 1 - 5 - KOMPLET 1922 (5sv., 225 + 203 + 270 + 203 + 225, 2. vyd.)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	1 099 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	499 Kč

O knize

Počet stran:	270
Jazyk:	česky
Edice:	Život a dílo
Vydání:	b. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Albín Bráf

Jeho otec byl hospodářským úředníkem na třebíčském valdštejnském panství, matka pocházela z měšťanské rodiny Trávníčků, třebíčských barvířů sukna. Ve svých deseti letech byl poslán do Prahy studovat na Akademickém gymnáziu, kde se tehdy teprve zaváděl český vyučovací jazyk. Po úspěšném absolvování gymnázia vstoupil v roce 1869 na právnickou fakultu v Praze. Rodina se v tu dobu po otcově smrti ocitla v tíživých materiálních podmínkách a Albín Bráf byl nucen sám se vydržovat na studiích. Studoval velmi úspěšně a závěrečnou rigororózní zkoušku, jejíž hlavní obsah tvořilo národní hospodářství a finanční věda, složil jednomyslně s vyznamenáním v roce 1874. 11. listopadu 1874 založil při Všehrdu národohospodářský odbor, jehož se stal předsedou a začal pracovat jako praktikant u trestního soudu. Díky prof. Eberhardu Jonákovi, ale i z materiálních důvodů připravoval ke zkouškám příslušníky několika hraběcích rodin. Styk s konzervativní českou aristokracií ovlivnil i jeho politické postoje. Jeho touha po učitelské dráze se v krátké době, a to ještě v roce 1874 splnila. Stal se totiž profesorem národního hospodářství a obchodní statistiky na Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Roku 1877 byl na základě habilitační práce a vysoce hodnocené přednášky na téma „O vývoji svobody hospodářské“ jmenován jako soukromý docent národního hospodářství na pražské České technice. Byly mu svěřeny již honorované přednášky o zákonech stavebních a železničních. V roce 1879 po smrti Prof. Eberharda Jonáka, byl Bráf schválen suplentem národního hospodářství a statistiky na České technice a to současně při činnosti na obchodní akademii, která pro něho byla hlavním hmotným zabezpečením a přípravou pro vysokoškolskou profesuru. Na základě své práce „Studie o severočeských dělnických poměrech“ byl v lednu roku 1882 jmenován mimořádným profesorem národního hospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1885 byl ve své funkci definitivně potvrzen a v roce 1890 byl jmenován ...

Více od autora

Josef Gruber

Josef Gruber byl český ekonom, profesor národohospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy. V dubnu 1900 byl spolu s Františkem Drtinou a T. G. Masarykem autorem prohlášení nově založené Realistické strany. Byl ministrem sociální péče ve vládě Jana Černého. Absolvoval gymnázium v Litomyšli a poté roku 1890 českou právnickou fakultu v Praze. Právní praxi zahájil na pražském policejním ředitelství a v letech 1893–1907 působil v Obchodní a živnostenské komoře v Praze. Mezitím se na své alma mater roku 1901 habilitoval v oboru národního hospodářství, o šest let později byl jmenován řádným profesorem věd právních a státních na české technice, ale už roku 1909 se jako řádný profesor národního hospodářství vrátil na právnickou fakultu. V letech 1912–1913 byl i jejím děkanem. Velmi se angažoval ve veřejné sféře. Často o ekonomických otázkách přednášel mimo univerzitu, vedl v té době jediný odborný časopis Obzor národohospodářský a hojně publikoval, kromě jiného také napsal několik hesel do Ottova slovníku naučného. Ve svých dílech zkoumal celou řadu témat obchodní, průmyslové, zemědělské a dopravní politiky, přičemž se nezaměřoval jen na obecnou teorii, ale především na ekonomickou praxi a zároveň je vždy nejdříve podrobně historicky uvedl. Spolu s profesorem Horáčkem shromáždili a vydali osmidílné spisy Albína Bráfa. Přestože byl jinak zastáncem ekonomického liberalismu, podporoval výrazné zásahy státu v sociální oblasti, což jej dovedlo až na post ministra sociální péče v úřednické vládě Jana Černého. Ve vládě prosazoval vydání zákonů o tzv. gentském systému nebo o závodních výborech a vyžadoval dodržování zákona o osmihodinové pracovní době. Stál u zrodu Technického muzea království Českého a po vzniku republiky Státního úřadu statistického. Byl též předsedou České společnosti národohospodářské a až do doby svého ministerského působení i generálním...

Více od autora