Josef Kafka, Albín Bráf, František Ladislav Sitenský, V Velflík, J Fanta, Rudolf Trejbal
Sto let práce : Díl 1-3

1892 | Nakladatelství Výkonný výbor Všeobecné zemské výstavy

Obsažené svazky:

Sto let práce, zpráva o Všeobecné zemské výstavě v P... 1893 Díl I (223, 12)
Sto let práce, zpráva o Všeobecné zemské výstavě v P... 1892 Díl II (376, xii, xlviii)
Sto let práce, zpráva o všeobecné zemské výstavě v P... 1895 Díl III (716 s.)

Stav

Dobrý

odřený hřbet, odřené rohy desek, nastřižený jeden titulní list, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, odřený hřbet, odřené rohy desek, nastřižený jeden titulní list
Poznámka:	Tři díly ve dvou svazcích
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	235 + 376 + 716
Jazyk:	česky
Editor:	Josef Fořt, Emanuel Krescens Liška
Edice:	Sto let práce. Zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891. Na oslavu jubilea první průmyslové výstavy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 10. 2025 11:7
Číslo položky:	1320081

O autorech

Josef Kafka

Josef Kafka byl český přírodovědec, paleontolog, zoolog, hydrobiolog, botanik a také spisovatel vědecko-populárních prací, překladatel z němčiny, zaměstnanec Národního muzea v Praze , kde se později stal ředitelem geologicko-paleontologických sbírek.

Více od autora

Albín Bráf

Jeho otec byl hospodářským úředníkem na třebíčském valdštejnském panství, matka pocházela z měšťanské rodiny Trávníčků, třebíčských barvířů sukna. Ve svých deseti letech byl poslán do Prahy studovat na Akademickém gymnáziu, kde se tehdy teprve zaváděl český vyučovací jazyk. Po úspěšném absolvování gymnázia vstoupil v roce 1869 na právnickou fakultu v Praze. Rodina se v tu dobu po otcově smrti ocitla v tíživých materiálních podmínkách a Albín Bráf byl nucen sám se vydržovat na studiích. Studoval velmi úspěšně a závěrečnou rigororózní zkoušku, jejíž hlavní obsah tvořilo národní hospodářství a finanční věda, složil jednomyslně s vyznamenáním v roce 1874. 11. listopadu 1874 založil při Všehrdu národohospodářský odbor, jehož se stal předsedou a začal pracovat jako praktikant u trestního soudu. Díky prof. Eberhardu Jonákovi, ale i z materiálních důvodů připravoval ke zkouškám příslušníky několika hraběcích rodin. Styk s konzervativní českou aristokracií ovlivnil i jeho politické postoje. Jeho touha po učitelské dráze se v krátké době, a to ještě v roce 1874 splnila. Stal se totiž profesorem národního hospodářství a obchodní statistiky na Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Roku 1877 byl na základě habilitační práce a vysoce hodnocené přednášky na téma „O vývoji svobody hospodářské“ jmenován jako soukromý docent národního hospodářství na pražské České technice. Byly mu svěřeny již honorované přednášky o zákonech stavebních a železničních. V roce 1879 po smrti Prof. Eberharda Jonáka, byl Bráf schválen suplentem národního hospodářství a statistiky na České technice a to současně při činnosti na obchodní akademii, která pro něho byla hlavním hmotným zabezpečením a přípravou pro vysokoškolskou profesuru. Na základě své práce „Studie o severočeských dělnických poměrech“ byl v lednu roku 1882 jmenován mimořádným profesorem národního hospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1885 byl ve své funkci definitivně potvrzen a v roce 1890 byl jmenován ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…