Ján Šmok
Akt vo fotografii

1969 | Nakladatelství Osveta

Publikácia, v našej fotografickej literatúre ojedinelá, nechce byť len výtvarným dielom. Je to inštruktážno-metodická príručka určená fotografistom, aktívne sa zaujímajúcich o problematiku fotografického aktu. Počíta však aj s čitateľom, ktorý sa viac zaujíma o telo ako také, nie však o problémy jeho zobrazovania. Auto…r sa takémuto čitateľovi pokúša pozmeniť názor na telo vytváraný módou, pornografiou Či gýčom a orientovať jeho záujem nielen na telo, ale práve aj na jeho zobrazenie. Dôvody zobrazovania nahého tela holi v jednotlivých epochách histórie ľudstva rôzne. Ak sa vyslovujú pochybnosti o správnosti aktu vôbec, treba zdôrazniť, že akt je sám osebe zdrojom estetického zážitku pre diváka vzdelaného, ale aj pomôckou pre všetkých ostatných divákov, ako usmerniť ich vzťahy k nahému telu od vulgárnej sexuality k estetickej reakcii, dosiahnutím ktorej akt splna aj výchovnú funkciu.

Autor delí knihu na dve základné časti: prvá časť hovorí o akte všeobecne, skôr z hľadiska čitateľa, o zmysle a poslaní aktu a o kultúre ľudského tela vôbec, druhá časť sa venuje aktu konkrétne z hľadiska fotografistu-tvorcu. Kniha je teda štúdiou o akte i akousi „učebnicou aktu“.

Forma autorovho výkladu je zaujímavá i odvážna, najmä vzhľadom na ešte neprekonané predsudky v názoroch na fotografovanie nahého tela. V porovnaní s inými cudzími publikáciami je Šmokova práca úplne nová tým, že si podrobne všíma anatómiu ľudského tela.

Publikáciu dopĺňa bohatý obrazový materiál prevzatýi špeciálne nafotografovaný. Publikácia, v našej fotografickej literatúre ojedinelá, nechce byť len výtvarným dielom. Je to inštruktážno-metodická príručka určená fotografistom, aktívne sa zaujímajúcich o problematiku fotografick…ého aktu. Počíta však aj s čitateľom, ktorý sa viac zaujíma o telo ako také, nie však o problémy jeho zobrazovania. Autor sa takémuto čitateľovi pokúša pozmeniť názor na telo vytváraný módou, pornografiou Či gýčom a orientovať jeho záujem nielen na telo, ale práve aj na jeho zobrazenie. Dôvody zobrazovania nahého tela holi v jednotlivých epochách histórie ľudstva rôzne. Ak sa vyslovujú pochybnosti o správnosti aktu vôbec, treba zdôrazniť, že akt je sám osebe zdrojom estetického zážitku pre diváka vzdelaného, ale aj pomôckou pre všetkých ostatných divákov, ako usmerniť ich vzťahy k nahému telu od vulgárnej sexuality k estetickej reakcii, dosiahnutím ktorej akt splna aj výchovnú funkciu.

Autor delí knihu na dve základné časti: prvá časť hovorí o akte všeobecne, skôr z hľadiska čitateľa, o zmysle a poslaní aktu a o kultúre ľudského tela vôbec, druhá časť sa venuje aktu konkrétne z hľadiska fotografistu-tvorcu. Kniha je teda štúdiou o akte i akousi „učebnicou aktu“.

Forma autorovho výkladu je zaujímavá i odvážna, najmä vzhľadom na ešte neprekonané predsudky v názoroch na fotografovanie nahého tela. V porovnaní s inými cudzími publikáciami je Šmokova práca úplne nová tým, že si podrobne všíma anatómiu ľudského tela.

Publikáciu dopĺňa bohatý obrazový materiál prevzatýi špeciálne nafotografovaný.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	240 s., xii s. obr. příl
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Ján Lumtzer, Karel Haltmar, Viera Gaburová
Edice:	Edicia fotografickej a filmovej literatúry
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Martin
Vystaveno:	21. 2. 2026 10:6
Číslo položky:	1628717

O autorovi

Ján Šmok

Ján Šmok byl československý kameraman, fotograf, teoretik obecné komunikace, specializovaný teoretik filmového a televizního obrazu i fotografie a vysokoškolský pedagog pracující s vlastními, velmi promyšlenými výukovými metodami. Působil na pražské FAMU. V řadě rovin přispěl k etablování fotografie jako uměleckého směru v Československu. Zasazoval se také o vzdělávání neprofesionálních fotografů a rozvoj výuky fotografie v základním uměleckém školství. S tím souviselo také jeho předsednictví Svazu českých fotografů v 80. a 90. létech 20. století, kde založil galerii fotografie v pražské Kamzíkově ulici a podpořil rozvoj sbírky fotografie. Jako pedagog byl autorem řady publikací a učebnic o komunikaci, filmu, televizi a fotografii. Byly přeloženy také do angličtiny a francouzštiny a sloužily k výuce i na zahraničních školách . Do roku žil 1939 s českými rodiči na Slovensku, vychodil obecnou školu v Levoči, gymnázium v Kežmaroku a v Bratislavě. Na začátku druhé světové války přesídlil do Prahy, kde studoval obor knižní vazba na Státní grafické škole. Na konci války byl zaměstnancem společnosti PragFilm. Mezi lety 1946–1951 studoval na filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V roce 1951 se stal jejím kmenovým zaměstnancem, tajemníkem katedry filmové fotografie a techniky, později byl jmenován proděkanem . V roce 1958 se habilitoval jako docent v oboru kamera, roku 1975 byl jmenován profesorem. Mezi roky 1973–1976 byl prorektorem AMU. Šmokova habilitace a profesura byly odrazem progresívního vztahu FAMU k integraci technických věd do vzdělávacího systému, kde netvořily, jak je to běžné na konzervativních uměleckých školách, jen pomocné disciplíny, ale byly plnohodnotnou součástí komplexní teorie umění. Šmokovou zásluhou bylo v této souvislosti také prosazení moderní teorie komunikace do výuky všech oborů školy . Na většině tradiční...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…