Petr Motýl
A smrtí voněl borový háj

Petr Motýl

Petr Motýl je český básník, prozaik, autor divadelních her, umělecký kritik, vydavatel časopisů a internetových periodik. Vystudoval Pedagogickou fakultu, obor český jazyk – dějepis, v Ostravě. Po absolutoriu se v r. 1989 přestěhoval do Prahy, na ubytovnu podniku Stavby silnic a železnic, kde pracoval jako vrátný. Poté bydlel do roku 2004 ve Zbuzanech u Prahy. Prošel řadou zaměstnání, byl topič, vrátný, prodavač v knihkupectví, poštovní doručovatel, nakonec zakotvil na osm let u geologických firem jako čerpač-hlídač vrtů, z čehož šest let strávil na pracovišti v Kostelci u Heřmanova Městce. Od roku 2004 bydlel v Praze na Smíchově. V roce 2006 byl zaměstnaný na hřbitově v Praze Břevnově. Poté pracoval například jako kustod v Národní galerii nebo jako noční hlídač na nejmenovaném ministerstvu. V současné době žije v Praze Radlicích. V poezii začal wernischovsky laděnou sbírkou Ten veliký kamenný dům tam daleko, daleko v horách. Od její lyričnosti se poté odklání a v polovině devadesátých let je jeho poetika spjata s drsným prostředím průmyslového Ostravska, nejvýrazněji toto jeho tvůrčí období představuje sbírka Šílený Fridrich, v níž autor pracuje nejen s civilními, ale i s mýtickými motivy. Prožitou galerii obyvatel jedné dělnické ubytovny vytvořil ve sbírce Lahve z ubytovny, místopisem obyvatel jednoho městečka, ovšem s obecným přesahem je sbírka Městečko pod lesy. Konkrétnost a lyrismus se jako dva základní póly autorovy poezie prolínají ve sbírkách jako Maják na konci světa nebo Dva ořechy/10 000 piv . Kontinuální součástí Motýlova díla je svět hospod, na toto téma se soustředil ve sbírce 2 000 000 piv. V poezii Petra Motýla se snoubí tradice Skupiny 42 i s jejím přihlášením se k básníkům jako Carl Sandburg nebo Edgar Lee Masters s českou lyričností v tradici Jaroslava Seiferta, Melancholických procházek Ivana Blatného či Zimohrádku Ivana Wernische. V prozaických textech Spratek a krásná Danuše a Doktor Pilka si kope ...