Knihy
Kuchařky a recepty
Kuchařky po r. 1945
Miloslav Švandrlík
99 národních specialit sovětské kuchyně

Miloslav Švandrlík
99 národních specialit sovětské kuchyně

1981 | Lidové nakladatelství

Autor předkládá soubor 99 předpisů na teplá jídla z kuchyně jednotlivých sovětských republik, jež oživuje humorným vyprávěním. Kromě receptů na speciality z ryb a různých druhů masa uvádí i předpisy na bezmasá jídla a pokrmy z drůbeže. Autor předkládá soubor 99 předpisů na teplá jídla z kuchyně jednotlivých sovětských republik, jež oživuje humorným vyprávěním. Kromě receptů na speciality z ryb a různých druhů masa uvádí i předpisy n…a bezmasá jídla a pokrmy z drůbeže.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	132
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Winter-Neprakta
Překladatel:	A Vlčková
Edice:	Klub přátel sovětské literatury
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 6. 2025 15:6
Číslo položky:	1271908

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora