143701–143760 z 143973 Autoři
Jiří Skořepa (1)
Narozen 7. 7. 1921 v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu, zemřel 2003 v Praze. MUDr., profesor vnitřního lékařství . Byl dva roky lékařem v Guinei. Publikace z oboru, básně.
Více od autora
Michaela Srbová Della Pia (1)
Michaela Srbová Della Pia se narodila 18. 1. 1967 v Praze. Studovala střední zdravotnickou školu, ze které po dvou letech přestoupila na gymnázium s rozšířenou výukou jazyků. V roce 1985 začala pracovat jako fotomodelka. Po roce 1989 odjela za prvními zahraničními zkušenostmi do Mnichova k agentuře Nova, poté přešla do Milána k agentuře Fashion. V roce 1991 vyhrála konkurz do prestižní francouzské agentury Elite a odjela do Paříže. Po pěti letech se díky spolupráci a agenturou Ireny Svobodové vrátila do Itálie. V dalších letech pracovala střídavě v Praze a v Římě u agentury Metropolis. V průběhu celé své profesionální kariéry spolupracovala s vydavateli různých katalogů s účesy a svatebními šaty, fotila pro řadu módních časopisů a kalendářů. Úspěšně se zúčastnila soutěží Žena roku 1994 v Čechách a Miss Cinecitta v Římě roku 1997.
Více od autora
Jaroslav Vojna (1)
Narozen 3.5.1909 v Týně nad Vltavou, zemřel 8.7.1974 v Praze. Učitel kreslení, malíř, ilustrátor.
Více od autora
Radim Němeček (2)
Vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Živí se jako profesionální a umělecký fotograf a kulturolog. Publikuje fotografie a články v časopise Analogon, je členem surrealistické skupiny. Je autorem fotografické interpretace básní ke knize Jana Richtera Faktografie.
Více od autora
Noel M Tichy (1)
Narozen 31.12.1945. Profesor na podnikatelské fakultě, specializuje se na organizační transformace.
Více od autora
Bilhana (1)
Bilhana byl staroindický básník. Pocházel z Kašmíru ze vzdělanecké rodiny. Hodně cestoval a dostal se na mnoho knížecích a královských dvorů. Byl autorem nejen epické a lyrické poezie, ale vystupoval také jako literární teoretik a historik. Při pobytu na dvoře krále Vikramáditiji VI. vytvořil epos Vikramánkadévačarita , ve kterém líčí osudy čálukjovské dynastie, ze které král pocházel. Dílo je historicky dosti nespolehlivé, protože líčí pohádkové příběhy jako skuteční události. Nejznámější z jeho díla je básnická sbírka Čaurísuratapaňčášika , ve které se bez vyumělkovanosti tehdejších předpisů dvorské poezie básník vyznal ze své stále živé lásky k milence i po dlouhých letech násilného odloučení . Básnické obrazy jsou ve sbírce psány v prostém a nevyumělkovaném sanskrtu a jsou zdánlivě řazeny bez hlubší vzájemné souvislosti. Obracejí se totiž především ke vzpomínkám na milenčinu tělesnou krásu , přičemž každá strofa začíná slovy Dnes ještě…. V závěrečné strofě pak básník popsal prázdnotu svého života bez milované ženy. Dnes ještě vzpomínám – a marně! Nač to živoření, když neobjímá mě, když se mnou ustavičně není? Už jen smrt, už jen smrt mou touhu navždy utiší – ó meči katúv, mám jen jedno přání: Rychle tni! Padesátá strofa ze sbírky Dnes ještě je uvedena v překladu Oldřicha Friše a Františka Hrubína.
Více od autora
Frank Westerman (1)
Frank Westerman studoval tropickou agronomii na zemědělské univerzitě ve Wageningenu. Od roku 1992 působil jako korespondent deníku de Volkskrant v Bělehradě. Své zkušenosti zpracoval v knižní prvotině Most přes Taru . V roce 1995 se mu podařilo proniknout do enklávy Srebrenica, o čemž napsal knihu Nejčernější scénář . Westerman rovněž strávil několik let jako novinář v Moskvě a výsledkem tohoto pobytu je kniha Inženýři duší , v níž analyzuje stalinismus. Zatím největší úspěch zaznamenal knihou El Negro , v níž se zamýšlí nad kořeny rasismu a evropského pocitu nadřazenosti, jak se projevuje při poskytování tzv. rozvojové pomoci. Za tuto knihu obdržel významnou cenu Zlatá sova, vlámskou literární cenu knihkupců. V knize Ararat , která byla přeložena do patnácti jazyků a v roce 2010 přinesla autorovi nominaci na cenu Ryszarda Kapuścińského, řeší svůj vztah k víře a cestu od přísně protestantské výchovy v rodině k hledání vlastního postoje.
Více od autora
Geraldine Harris (1)
Geraldine Harrisová nebo také Geraldine Harrisová Pinchová je britská egyptoložka. Působí na fakultě orientálních studií na Oxfordské univerzitě. Je autorkou mnoha beletristických i naučných knih o starověkém Egyptě. Mezi její díla patří Seven Citadels. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geraldine Harris na anglické Wikipedii.
Více od autora
Swee Lip Quek (1)
BBA, MSc, MBA, PhD, ATII, FCAA, FCMA,doc. Studoval ekonomiku na universitách v Singapuru a v Londýně. Specializuje se na finanční řízení a řízení změn v privatizaci. V roce 1995 získal titul docenta na Ekon. fakultě VŠB TUO.
Více od autora
Tomáš Fryčaj (1)
Tomáš Fryčaj byl římskokatolický kněz, jeden z prvních moravských národních buditelů a autor náboženské, etnografické a jazykovědné literatury. Po studiu na piaristickém gymnáziu v Lipníku nad Bečvou vystudoval filosofii v Olomouci a teologii v Brně. Roku 1783 byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil nejprve jako farář v dolnorakouském Mistelbachu, pak jako duchovní v brněnské trestnici, překladatel u moravského gubernia a od roku 1819 do své smrti jako farář v Obřanech u Brna. Pohřben je na hřbitově v Brně-Obřanech u kostela sv. Václava. V Obřanech je po něm pojmenována hlavní ulice.
Více od autora
Vladimír Rauschgold (1)
Autor populárně naučných knih z oboru techniky, působil ve 40. letech 20. století.
Více od autora
Toby Thacker (1)
Toby Thacker je lektorem Moderní evropské historie na britské Cardiffské univerzitě a dosud vydal dvě publikace, zaměřené na nacistické Německo: 'Music after Hitler, 1945–1955' a 'The End of the Third Reich: Defeat a Denazification a Nuremberg, 1944-1946'.
Více od autora
Charles Poulsen (1)
15.10.1911-30.9.2001. Narozen v Londýně, syn ruských židovských imigrantů. Vyrůstal v chudobě, měl 3 sourozence. Po škole se živil jako kožešinář, taxikář, hasič... V roce 1930 vstoupil do Komunistického svazu mládeže. Politický spor s hasiči ho inspiroval k napsání Anglické episody o selském povstání z roku 1381, kdy poddaní už nemohli snášet útisk a zlovůli panstva.
Více od autora
Irena Jurgielewiczowa (1)
Spisovatelka, pedagožka a autorka mnoha knih pro mladé lidi. Byla vdaná za malíře Mieczyslawa Jurgielewicze. Vystudovala polskou filologii na Varšavské univerzitě.
Více od autora
Jaroslav Béza (1)
Narozen 4. 9. 1918 v Hulicích, zemřel 7. 3. 2008 v Tehovci u Říčan. Průmyslový výtvarník, věnoval se užité grafice, ilustroval myslivecké knihy, též myslivec a propagátor myslivosti.
Více od autora
Enrico Banfi (1)
Italský botanik, autor prací o rostlinách i dřevinách, spoluautor publikace o botanických zahradách světa.
Více od autora
Miroslav Paťava (1)
Narozen 28.5.1922 v Hlučíně, zemřel v srpnu 1963 při autonehodě. Autor pohádek na motivy z německé verze Nibelungů, později pořadatel spisů Klementa Gottwalda a oslavných básní na téhož. Překladatel ze španělštiny, ruštiny a portugalštiny.
Více od autora
Taši Tändzin (1)
Tashi Wangchuk Tenzing je vnuk Tanzina Norkja, který spolu s Hillarym stanul jako první na Everestu, Taši a jeho žena Judy jsou horolezci a pracují i jako horští vůdci, Taši navíc učí historii dobývání Everestu.
Více od autora
Atha Athanasiadis (1)
Publikuje v oblastech: brusle kolečkové; náčiní sportovní; výstroj sportovní
Více od autora
Walter Behrmann (1)
Německý vysokoškolský pedagog geografie a kartografie. Autor Behrmannova zobrazení, tj. plochojevné válcové kartografické zobrazení.
Více od autora
Franz Hoffmann (1)
Středoškolský pedagog, autor učebnice fyziky. Činný v letech 1867 v Klagenfurtu a v roce 1879 v Brně.
Více od autora
John Maynard Keynes (3)
John Maynard Keynes, Baron Keynes byl anglický ekonom, profesor na univerzitě v Cambridge a guvernér anglické centrální banky . Byl zakladatelem keynesiánství, což je do jisté míry protipól klasické a neoklasické ekonomie. Oproti těmto teoriím dospěl mj. k pozitivnějšímu názoru na státní zásahy do hospodářství. Důsledky jeho úvah vyústily v aplikace pro řešení Velké hospodářské krize z 30. let, zejména v USA a Spojeném království, jejichž úspěch je stoupenci jeho koncepce považován za důkaz překonání principů klasické ekonomie. Je označován za jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století. Jeho tolerance k zadlužování státu našla mnohé oponenty. John Maynard Keynes se narodil v anglickém univerzitním městě Cambridge. Jeho matka Florence pracovala jako vedoucí úřadu na místním magistrátu. Jeho otec John Neville Keynes vyučoval na Cambridgeské univerzitě logiku a politickou ekonomii a byl jedním z představitelů logického positivismu. John Maynard studoval na Cambridgeské univerzitě matematiku a filosofii. Po dokončení studií matematiky v roce 1905 se na radu Alfreda Marshalla věnoval studiu ekonomie. V letech 1906 až 1908 pracoval ve státních službách, později v roce 1908 začal přednášet ekonomii na Královské koleji v Cambridgi. Později se opět vrátil do státních služeb a do roku 1919 zde setrval. V tomto roce také zastupoval britské ministerstvo financí na Versailleské mírové konferenci. V roce 1921 se Keynes zamiloval do ruské primabaleríny Lydie Lopokové, která byla jednou z hvězd exilového baletního souboru Ballets russes, vedeného legendárním impresáriem Sergejem Pavlovičem Ďagilevem. Jejich svatba se konala v roce 1925. V roce 1942 byl za své zásluhy králem Jiřím VI. povýšen do šlechtického stavu jako peer s titulem Baron Keynes a stal se členem Sněmovny lordů. Byl předsedou velké vzájemné pojišťov...
Více od autora
Karl von Seyffertitz (1)
Carl von Seyffertitz, celým jménem Carl Maria Josef Leopold von Seyffertitz , byl rakouský politik z Vorarlberska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Pocházel ze starého šlechtického rodu, který byl roku 1711 přijat do svazku říšské šlechty. Narodil se v Tyrolsku. Jeho otec byl hejtmanem v císařské armádě. Ve věku sedmi let přišel Carl o otce, ale i tak získal kvalitní výchovu a vzdělání. Od roku 1843 studoval na Innsbrucké univerzitě. Roku 1851 nastoupil jako praktikant do státních služeb a působil na krajském úřadu v Bregenzu, po jehož rozpuštění roku 1860 vystoupil ze státní služby. V roce 1864 byl zvolen na Vorarlberský zemský sněm za kurii obchodních komor. Byl rovněž členem zemského výboru a náměstkem zemského hejtmana. V lednu 1867 mandát na zemském sněmu obhájil. V zemském sněmu zasedal do roku 1868. Roku 1867 na sněmu navrhl zavedení tajné volby starostů, přičemž téhož roku se sám stal starostou Bregenzu. Ve funkci starosty roku 1869 prosadil založení nemocnice Valduna. Roku 1870 byl do starostenského úřadu opětovně zvolen, po několika dnech ale nečekaně z postu odstoupil. Zemský sněm ho 23. února 1867 delegoval i do Říšské rady. Na mandát ve vídeňském parlamentu rezignoval v roce 1868. Stranicky se profiloval jako německý liberál . V Říšské radě vystupoval pro zrušení konkordátu, uzavřeného roku 1855 mezi Rakouskem a Svatým stolcem. Kvůli tomu čelil značné kritice ze strany katolických konzervativců. Od roku 1860 zastával vedoucí posty v Muzejním spolku pro Vorarlbersko. Byl náměstkem předsedy spolku. Působil rovněž jako korespondent Říšského geologického ústavu a po odchodu z politiky se věnoval vědecké práci v oboru geologie, meteorologie. V roce 1870 mu město Bregenz udělilo čestné občanství. Jeho bratr Gebhard Seyffertitz byl rovněž politikem....
Více od autora
Lauran Paine (1)
Americký historik, publikuje o vojenské historii a špionáži, též westerny a dopbrodružné příběhy.
Více od autora