139081–139140 z 142643 Autoři
Anna Domańska (1)
Polská autorka knih o neslyšících, autorka biografie o svém synovi.
Více od autora
Anna Doležalová (2)
Narozena 28.4.1935 v Ružomberku, zemřela 23.10.1992 v Bratislavě. Slovenská sinoložka a překladatelka z moderní čínštiny. Publikace z oboru.
Více od autora
Anna Dienelová (1)
Narozena 11. 2. 1910 v Boru u Tachova. Sudetská Němka odsouzená za spolupráci s německou zpravodajskou službou. Přezdívána Mata Hari z Chebu.
Více od autora
Anna Diačiková (1)
Slovenská Ing., informatička, vysokoškolská pedagožka, práce z oboru informační gramotnosti a informačním managementu.
Více od autora
Anna Devečková (1)
Narozena 16.2.1923 v Liptovské Teplé, zemřela 6.11.1987 v Bratislavě. Slovenská prozaička, překladatelka z ruštiny a redaktorka.
Více od autora
Anna Crkalová (1)
Narozena 1969. PhDr., psycholožka, informační vědkyně, koučka; specialistka na oblast osobního rozvoje, techniky duševní práce a umění projevu, práce o využití kreativity v profesním i osobním životě .
Více od autora
Anna Cima (1)
Anna Cima je česká japanoložka, překladatelka a spisovatelka. Pozornost veřejnosti si vydobyla již svou prvotinou, románem Probudím se na Šibuji, který v roce 2019 získal několik ocenění. Aktuálně žije spolu se svým manželem, rovněž japanologem, Igorem Cimou v Japonsku, kde se zabývá překladem japonských autorů a studiem tamější společnosti. Anna Cima se narodila roku 1991 v Praze. Studovala gymnázium na Letné. Již v této době našla zálibu v japonské kultuře, zejména v anime, filmu a literatuře. Vášeň pro japonskou kulturu jí pomáhaly budovat filmy Akiry Kurosawy a díla světoznámého spisovatele Huraki Murakamiho. V sedmnácti letech spolu se svou spolužačkou Japonsko navštívila a definitivně se rozhodla pro své budoucí zaměření a studium japanologie. Sama Cima tuto cestu označuje jako zásadní nejen pro své profesní zaměření, ale i literární tvorbu. Japonologii studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se seznámila se svým budoucím manželem Igorem Cimou, rovněž japanologem. V době pobytu na Karlově univerzitě oba získali stipendium ke studiu poválečné japonské literatury na japonské univerzitě. Od té doby oba žijí v Japonsku, odkud do češtiny překládají japonské autory. Cima sama se podílela například na překladu díla Kočka na cestách, kterou napsala Arikawa Hiro. Spolu s manželem pak světu zprostředkovali román Sbohem Gangsteři spisovatele Gen’ičiró Takahašiho. Kromě neskrytého zájmu o Japonsko našla Cima již v útlém věku zálibu ve psaní. Před svým debutem dokončila dva další romány, které však nikdy nespatřily světlo světa, protože podle jejích slov nebyly dost dobré. V rámci tvorby Cima své největší koníčky propojuje a snaží se českému publiku prezentovat japonskou kulturu. Anna Cima má k roku 2021 na kontě pouze jediný román, který ovšem vzbudil obrovský zájem veřejnosti. Kniha Probudím se na Šibuji v roce 2019 získala ocenění Magnesia Litera pro objev roku, Cenu Česká kniha a Cenu Jiřího Ortena. Literární ...
Více od autora
Anna Černá (1)
Narodila se 30. 1. 1959 v Praze. Lingvistka, pedagožka. PhDr. Od roku 1986 pracuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR v oddělení jazykové kultury.
Více od autora
Anna Brtníková-Petříková (1)
Sestra literárního historika PhDr. Václava B. , dcera úředníka a pak vrchního ředitele karlínské občanské záložny Antonína B. Obecnou školu vychodila 1902–07 v Karlíně. 1907–13 studovala na Vyšší dívčí škole. Od 1912 se začala soukromě učit ruštinu. 1914 navštěvovala na pražské filozofické fakultě externě moderní filologii, přednášky Louise Fellera. 1915 složila univerzitní a státní zkoušku z francouzštiny . Poté učila francouzštinu na měšťanských školách ve Vysočanech 1917–22, od 1922 do sňatku na I. Měšťanské škole dívčí v Karlíně. Debutovala v Ženských listech 1915, od 1916 spolupracovala s Růženou Svobodovou jako její tajemnice, publikovala v Lípě, Kmeni, Ženském světě. Se Svobodovou se zapojila do akcí Českého srdce na pomoc opuštěným dětem, 1919 vedla dva měsíce ozdravný tábor ve Švýcarsku . Po návratu se odstěhovala za rodiči do Písku, kde učila francouzštině. 30. 12. 1922 se provdala za plukovníka ruských legií, tehdy velitele brigády v Písku, pozdějšího brigádního generála Václava Petříka , s nímž měla syna Vášu , koncertního pěvce. Cestovala po Francii, Švýcarsku, Sovětském svazu, Podkarpatské Rusi. Po 1945 se zapojila do práce ženských organizací národně socialistické strany. 1949–56 spolupracovala s Václavem Čtvrtkem jako redaktorka dětského vysílání Československého rozhlasu. 1953–57 se podílela pod vedením prof. A. Wurma na redakci frazeologického slovníku ruštiny, připravovaného Vysokou školou ruského jazyka a literatury, v sedmdesátých letech pracovala na slovníkové kartotéce v Ústavu pro jazyk český. Překládala také do francouzštiny. V próze se zaměřila na dívčí osudy poznamenané válkou . Mládeži přiblížila legionářskou anabázi . Za protektorátu psala povídky o osamění starých žen . Jejím vrcholným dílem se stal román Aňa a Váňa, román českoruské lásky , v němž zobrazila závažné problémy ruské emigrace...
Více od autora
Anna Brikciusová (1)
Narozena v Praze. Hudebnice, violoncellistka , též spisovatelka a básnířka.
Více od autora
Anna Brabcová (1)
Narozena 17.2.1937 v Praze. Knihovnice, autorka literárních místopisů z Jindřichohradecka.
Více od autora
Anna Blahová (1)
PhDr., slovenská redaktorka, překladatelka z francouštiny a češtiny.
Více od autora
Anna Berkovcová (1)
Narozena 13.2.1881 v Blovicích, zemřela 9.7.1960. Ředitelka dívčí zahradnické školy, práce ze zahradnictví a pedagogiky.
Více od autora
Anna Baudyšová (1)
Narozena 17. 7. 1880, zemřela 2. 11. 1967 v Teplicích nad Metují. Básnířka.
Více od autora
Anna Barton (1)
Narozena 16. 4. 1985 v Cambridge. Britská překladatelka žijící v Česku. Věnuje se překladům z češtiny, italštiny a francouzštiny.
Více od autora
Anna Auředníčková (1)
Anna Auředníčková, rozená Schicková, též Schiková byla česká překladatelka, prozaička, propagátorka české kultury v zahraničí a kulturní pracovnice mezi vídeňskými Čechy. Roku 1928 byla vyznamenána Československým řádem Bílého lva. Až do roku 1989 přitom byla jedinou Češkou vyznamenanou tímto řádem, přičemž do roku 2016 řád získaly už jen Zdena Salivarová-Škvorecká a Madeleine Albrightová. Anna Schicková se narodila 22. ledna 1873 v Praze. Byla dcerou žurnalisty, politika a šéfredaktora staročeských stranických novin Politik Ignáta Schicka. Díky svému rodinnému zázemí se pohybovala ve vlasteneckém českém prostředí a dostalo se jí kvalitního obecného i jazykového vzdělání. Dne 22. září 1891 se v Praze provdala za advokáta JUDr. Zdenka Auředníčka , se kterým měla syna Zdenka a dceru Annu . Kvůli onemocnění manželova otce, Antona Auředníčka, se rodina v roce 1894 přestěhovala do Kutné Hory, kde Z. Auředníček převzal otcovu právnickou kancelář. Osudy rodiny velmi poznamenala obhajoba Leopolda Hilsnera, kterého Z. Auředníček obhajoval jako advokát ex offo v obou procesech v letech 1899–1900. Kvůli rozšířenému antisemitismu Zdenko Auředníček ztratil své klienty a jeho rodina byla šikanována. Na radu T. G. Masaryka se proto celá rodina roku 1902 odstěhovala do Vídně. Anna Auředníčková ve Vídni začala překládat z francouzštiny a angličtiny do němčiny, aby tak pomohla svému manželovi, jehož začátky byly velmi obtížné. Později navíc prosadila německé překlady českých autorů. V průběhu let tak přeložila desítky knih a stovky povídek a kratších textů. Anna Auředníčková se účastnila krajanského spolkového života, zapojila do mezinárodního ženského hnutí a do činnosti Kulturbundu. V roce 1932 sestavila antologii české literatury Dreissig tschechische Erzähler. Věnovala se také dobročinné práci ...
Více od autora
Anna Arutunyan (1)
Práce Anny Arutunyan se objevily v USA Today, The Nation. V News Moskva, je politickou reportérka. Jako expert na ruská média a politiku, přednáší na Tampere University ve Finsku a na Michigan State University. Její hluboké znalosti ruské publicistiky, jí dávají jedinečnou příležitost vysvětlit a odhalit ruskou moc z vnitřní perspektivy. Anna Arutunyan žije v Moskvě s manželem a dcerou.
Více od autora