Josef Samsour
český římskokatolický duchovní
Josef Samsour byl český římskokatolický kněz, profesor církevních dějin a církevní historik. Syn Václava Samsoura, který se dne 17. února 1857 v Obyčtově oženil s Antonií, dcerou Jana Sedláčka. Absolvoval gymnázium v Chrudimi a následně teologická studia v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1892 v Brně. - V duchovní správě působil poměrně krátce: jako administrátor farnosti Brod nad Dyjí a kooperátor ve farnosti Dolní Dunajovice . Následně byl uvolněn k dalšímu studiu. Studoval pak na vídeňském Frintaneu , kde dosáhl doktorátu z teologie. Od roku 1897 se stal katechetou na Českém ústavě ku vzdělávání učitelek v Brně, od roku 1899 na Státní německé reálce v Brně a… od roku 1900 opětovně na Českém ústavě ku vzdělávání učitelek v Brně. V roce 1902 byl jmenován profesorem církevních dějin a od roku 1907 navíc i kanonického práva v Biskupském alumnátě v Brně, kde setrval až do roku 1925. Mimo to byl také přísedícím biskupské konzistoře, cenzorem, spirituálem a zpovědníkem sester Řádu sv. Voršily v Brně. V roce 1926 byl penzionován a v důsledku přepracování uvolněn na zdravotní dovolenou. Zemřel dne 4. března 1930 v Brně - Černovicích a jeho tělesné pozůstatky byly pohřbeny v Obyčtově do hrobu jeho rodičů. Václav Petera jej zahrnul do svého díla Géniové církve a vlasti, kde v jeho biogramu poznamenal, že svému oboru obětoval i zdraví. Diecézní archiv Biskupství brněnského
Josef Samsour byl český římskokatolický kněz, profesor církevních dějin a církevní historik. Syn Václava Samsoura, který se dne 17. února 1857 v Obyčtově oženil s Antonií, dcerou Jana Sedláčka. Absolvoval gymnázium v Chrudimi a následně teologická studia v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1892 v Brně. - V duchovní správě působil poměrně krátce: jako administrátor farnosti Brod nad Dyjí a kooperátor ve farnosti Dolní… Dunajovice . Následně byl uvolněn k dalšímu studiu. Studoval pak na vídeňském Frintaneu , kde dosáhl doktorátu z teologie. Od roku 1897 se stal katechetou na Českém ústavě ku vzdělávání učitelek v Brně, od roku 1899 na Státní německé reálce v Brně a od roku 1900 opětovně na Českém ústavě ku vzdělávání učitelek v Brně. V roce 1902 byl jmenován profesorem církevních dějin a od roku 1907 navíc i kanonického práva v Biskupském alumnátě v Brně, kde setrval až do roku 1925. Mimo to byl také přísedícím biskupské konzistoře, cenzorem, spirituálem a zpovědníkem sester Řádu sv. Voršily v Brně. V roce 1926 byl penzionován a v důsledku přepracování uvolněn na zdravotní dovolenou. Zemřel dne 4. března 1930 v Brně - Černovicích a jeho tělesné pozůstatky byly pohřbeny v Obyčtově do hrobu jeho rodičů. Václav Petera jej zahrnul do svého díla Géniové církve a vlasti, kde v jeho biogramu poznamenal, že svému oboru obětoval i zdraví. Diecézní archiv Biskupství brněnského
