Jaroslav Kudrnáč
Autor
Narodil se 17. října 1922 v Písku. Dětství prožil s rodiči v Praze a Bukurešti, kde jeho otec působil na československém vyslanectví. Část chlapeckých let trávil v jižním křídle píseckého hradu u prarodičů Krbečkových z matčiny strany – ve služebním bytě Měšťanského pivovaru. Se svým o dva roky mladším bratrem Antonínem a s několika spolužáky kopali v bývalé hradní kapli a objevili náhrobní kameny z 16.-18. století. V letech 1934-1939 studoval na píseckém gymnáziu, ale maturoval v Praze. Za válečného nasazení se dostal až do Itálie, kde se zúčastnil protifašistického odboje. Po návratu domů studoval prehistorii a československé dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v pra…žském Archeologickém ústavu ČSAV, kde se zprvu věnoval problematice slovanských raně středověkých hradišť. Po výzkumu píseckého středověkého zlatorudného mlýna začal jako první český archeolog intenzivně zkoumat rýžoviště, doly a úpravny rud. Stal se pak uznávaným odborníkem v montánní archeologii. Po průzkumu zlatorudného mlýna z 13. století při řece Otavě u Písku prozkoumal v samotném městě další zlatorudný mlýn v prostoru pozdějšího Drátovského mlýna, zlatodoly Havírky a rýžoviště v Píseckých horách. Podle jeho scénáře vznikla v píseckém muzeu jedinečná expozice Zlato v Pootaví. V Písku prováděl také výzkumy středověkých památek u Kamenného mostu, hradu a tvrziště na na ostrůvku v rybníku Němci. Díky jeho iniciativě byla odvrácena úplná likvidace hřbitova U sv. Trojice, v roce 1983 pak o něm vydal průvodce Pietní park – památník města Písku. Je autorem knih Zlato v Pootaví a Rýžování zlata na Strakonicku . V roce 1997 vyšla jeho kniha Písecký prapor protektorátního vojska v Itálii v letech 1944-1945. Svými archeologickými výzkumy zviditelnil středočeský Klučov a jihočeské Strunkovice nad Blanicí. PhDr. Jaroslav Kudrnáč, CSc. je autorem mnoha odborných knih, statí a recenzí i popularizujících článků. Zemřel po dlouhé nemoci 6. září 2008 a byl po...
Narodil se 17. října 1922 v Písku. Dětství prožil s rodiči v Praze a Bukurešti, kde jeho otec působil na československém vyslanectví. Část chlapeckých let trávil v jižním křídle píseckého hradu u prarodičů Krbečkových z matčiny strany – ve služebním bytě Měšťanského pivovaru. Se svým o dva roky mladším bratrem Antonínem a s několika spolužáky kopali v bývalé hradní kapli a objevili náhrobní kameny z 16.-18. století. V letech 1934-1939 studoval na… píseckém gymnáziu, ale maturoval v Praze. Za válečného nasazení se dostal až do Itálie, kde se zúčastnil protifašistického odboje. Po návratu domů studoval prehistorii a československé dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v pražském Archeologickém ústavu ČSAV, kde se zprvu věnoval problematice slovanských raně středověkých hradišť. Po výzkumu píseckého středověkého zlatorudného mlýna začal jako první český archeolog intenzivně zkoumat rýžoviště, doly a úpravny rud. Stal se pak uznávaným odborníkem v montánní archeologii. Po průzkumu zlatorudného mlýna z 13. století při řece Otavě u Písku prozkoumal v samotném městě další zlatorudný mlýn v prostoru pozdějšího Drátovského mlýna, zlatodoly Havírky a rýžoviště v Píseckých horách. Podle jeho scénáře vznikla v píseckém muzeu jedinečná expozice Zlato v Pootaví. V Písku prováděl také výzkumy středověkých památek u Kamenného mostu, hradu a tvrziště na na ostrůvku v rybníku Němci. Díky jeho iniciativě byla odvrácena úplná likvidace hřbitova U sv. Trojice, v roce 1983 pak o něm vydal průvodce Pietní park – památník města Písku. Je autorem knih Zlato v Pootaví a Rýžování zlata na Strakonicku . V roce 1997 vyšla jeho kniha Písecký prapor protektorátního vojska v Itálii v letech 1944-1945. Svými archeologickými výzkumy zviditelnil středočeský Klučov a jihočeské Strunkovice nad Blanicí. PhDr. Jaroslav Kudrnáč, CSc. je autorem mnoha odborných knih, statí a recenzí i popularizujících článků. Zemřel po dlouhé nemoci 6. září 2008 a byl po...
-
Kategorie:
- Příroda a biologie
- Geologie, archeologie a mineralogie
- Historie
- Pravěk
- Geografie, cestopisy a místopis
- Česko a Slovensko
- Válečná literatura
- Válečná historie
- Česká a Slovenská historie
- Turistický průvodce
- Ekonomie a obchod
- Zahrada a pěstování
- Cizojazyčné
- Německy (Deutsch)
- Umění a architektura
- Architektura
- Ostatní
- Kalendáře a ročenky
