Jan Malypetr
československý člen československého Národního shromáždění, ministr zásobování lidu, ministr vnitra, politik a starosta
Jan Malypetr byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova . Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr. Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku. V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném. Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj po…slanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem je český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský. Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922–1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády. Díky razantnímu postupu Malypetrovy vlády v roce 1933 překonalo Československo v porovnání například se západní Evropou poměrně úspěšně následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků – vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu. V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal. V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osv...
Jan Malypetr byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova . Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr. Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku. V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od r…oku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném. Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem je český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský. Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922–1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády. Díky razantnímu postupu Malypetrovy vlády v roce 1933 překonalo Československo v porovnání například se západní Evropou poměrně úspěšně následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků – vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu. V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal. V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osv...
-
Kategorie:
- Sociologie a příbuzné vědy
- Politologie
- Válečná literatura
- Válečná historie
- Ostatní
- Kalendáře a ročenky
- Cizojazyčné
- Německy (Deutsch)
- Historie
- Česká a Slovenská historie
- Umění a architektura
- Biografie, memoáry a korespondence
- Světová historie
- Periodika a časopisy
- Vzácné knihy
- Vazby
- Válečná próza
- Geografie, cestopisy a místopis
- Česko a Slovensko
- Slovensky
- Architektura
