
Iva Vodrážková
Autor
Iva Vodrážková, rozená Pelikánová, se narodila 4.srpna 1951 v Olomouci, na Moravu, v Československu. Pochází z uměleckého prostředí. Její dědeček, akademický sochař Julius Pelikán, se už v mládí pod vedením Josefa Václava Myslbeka podílel například na realizaci sousoší Svatého Václava v Praze a později svým rozsáhlým dílem obohatil kulturu moravského kraje. Její babička Božena Pelikánova , pocházela z velké židovské rodiny. Za druhé světové války zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi. Tato osobní rodinná tragická historie podnítila její zájem o judaismus, židovské dějiny a hledání kořenů. Po absolvování Pedagogické fakulty Palackého university v Olomouci v 1974 se přestěhovala do Prahy…. V období komunistické normalizace byla její rodina politicky pronásledována a tak nemohla vykonávat svou pedagogickou profesi. V té době byla zaměstnaná jako vychovatelka ve školní družině a později i jako uklízečka. Její otec, universitní profesor a primář na lékařské fakultě v Olomouci, byl z politických důvodu vyhozen ze zaměstnání, protože nesouhlasil se vstupem sovětských vojsk do Československa a jeho bratr Jiří Pelikán, ředitel Československé televize, byl zbaven československého občanství, když působil v Římě. Jako italský občan se pak stal poslancem Evropského parlamentu ve Štrasburku. Otec na následky Šikanování v roce 1980 zemřel na mozkovou mrtvici. V roce 1976 se seznámila s hudebníkem Mirkem Vodrážkou a v roce 1980 se vzali. Spolu potom začali vydávat samizdaty, organizovali bytovou universitu, kde přednášeli přední čeští disidenti, například profesor Milan Machovec, Egon Bondy a teolog Milan Balabán. Ve svém bytě spoluorganizovali setkání mluvčích Charty 77 a aktivně působili v českém kulturním undergroundu. Vydala řadu ručně zhotovených knížek s vlastními texty a ilustracemi. Do roku 1989 se zúčastňovala pouze neoficiálních výstav, především v okruhu undergroundu. Používá různé výtvarné techniky, kromě olejomalby...
Iva Vodrážková, rozená Pelikánová, se narodila 4.srpna 1951 v Olomouci, na Moravu, v Československu. Pochází z uměleckého prostředí. Její dědeček, akademický sochař Julius Pelikán, se už v mládí pod vedením Josefa Václava Myslbeka podílel například na realizaci sousoší Svatého Václava v Praze a později svým rozsáhlým dílem obohatil kulturu moravského kraje. Její babička Božena Pelikánova , pocházela z velké židovské rodiny. Za druhé světové války… zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi. Tato osobní rodinná tragická historie podnítila její zájem o judaismus, židovské dějiny a hledání kořenů. Po absolvování Pedagogické fakulty Palackého university v Olomouci v 1974 se přestěhovala do Prahy. V období komunistické normalizace byla její rodina politicky pronásledována a tak nemohla vykonávat svou pedagogickou profesi. V té době byla zaměstnaná jako vychovatelka ve školní družině a později i jako uklízečka. Její otec, universitní profesor a primář na lékařské fakultě v Olomouci, byl z politických důvodu vyhozen ze zaměstnání, protože nesouhlasil se vstupem sovětských vojsk do Československa a jeho bratr Jiří Pelikán, ředitel Československé televize, byl zbaven československého občanství, když působil v Římě. Jako italský občan se pak stal poslancem Evropského parlamentu ve Štrasburku. Otec na následky Šikanování v roce 1980 zemřel na mozkovou mrtvici. V roce 1976 se seznámila s hudebníkem Mirkem Vodrážkou a v roce 1980 se vzali. Spolu potom začali vydávat samizdaty, organizovali bytovou universitu, kde přednášeli přední čeští disidenti, například profesor Milan Machovec, Egon Bondy a teolog Milan Balabán. Ve svém bytě spoluorganizovali setkání mluvčích Charty 77 a aktivně působili v českém kulturním undergroundu. Vydala řadu ručně zhotovených knížek s vlastními texty a ilustracemi. Do roku 1989 se zúčastňovala pouze neoficiálních výstav, především v okruhu undergroundu. Používá různé výtvarné techniky, kromě olejomalby...