František Zvěřina
československý člen československého Národního shromáždění, politik a starosta
František Zvěřina byl český a československý meziválečný politik Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, poválečný politik Československé strany lidové a poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn. Většinu života prožil v obci Bezděčín na Mladoboleslavsku, kde do roku 1950 soukromě hospodařil. V letech 1950-1978 byl členem místního JZD. Za první republiky byl aktivistou Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a předseda agrárního dorostu v mladoboleslavském okresu. Během druhé světové války se zúčastnil domácího odboje. Od roku 1945 byl členem ČSL . V roce 1945 se stal předsedou Revolučního národního výboru v… Bezděčíně. Po parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Mandát nabyl až dodatečně v září 1946 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Alois Vošahlík. V parlamentu setrval formálně do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948. 24. února 1948, uprostřed únorového převratu, patřil k těm lidoveckým politikům, kteří požadovali vyloučení prokomunistických funkcionářů ČSL Aloise Petra a Josefa Plojhara, jenž byl přijat . Po převzetí moci komunisty byl pronásledován a již 29. února 1948 zatčen, na týden uvězněn a poté propuštěn. Do května 1948 nicméně zůstal poslancem. Původně chtěl odejít za hranice, po poradě s arcibiskupem Josefem Beranem ale setrval. V roce 1950 přinucen vstoupit do JZD, kde v letech 1950-1952 dokonce vykonával funkci předsedy. V roce 1954 byl ale zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném obvinění pro neoznámení trestného činu. Roku 1955 byl propuštěn na amnestii. Po propuštění se musel pravidelně hlásit na StB v Mladé Boleslavi. V roce 1963 odešel do důchodu....
František Zvěřina byl český a československý meziválečný politik Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, poválečný politik Československé strany lidové a poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn. Většinu života prožil v obci Bezděčín na Mladoboleslavsku, kde do roku 1950 soukromě hospodařil. V letech 1950-1978 byl členem místního JZD. Za první republiky byl aktivistou Republikán…ské strany zemědělského a malorolnického lidu a předseda agrárního dorostu v mladoboleslavském okresu. Během druhé světové války se zúčastnil domácího odboje. Od roku 1945 byl členem ČSL . V roce 1945 se stal předsedou Revolučního národního výboru v Bezděčíně. Po parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Mandát nabyl až dodatečně v září 1946 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Alois Vošahlík. V parlamentu setrval formálně do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948. 24. února 1948, uprostřed únorového převratu, patřil k těm lidoveckým politikům, kteří požadovali vyloučení prokomunistických funkcionářů ČSL Aloise Petra a Josefa Plojhara, jenž byl přijat . Po převzetí moci komunisty byl pronásledován a již 29. února 1948 zatčen, na týden uvězněn a poté propuštěn. Do května 1948 nicméně zůstal poslancem. Původně chtěl odejít za hranice, po poradě s arcibiskupem Josefem Beranem ale setrval. V roce 1950 přinucen vstoupit do JZD, kde v letech 1950-1952 dokonce vykonával funkci předsedy. V roce 1954 byl ale zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném obvinění pro neoznámení trestného činu. Roku 1955 byl propuštěn na amnestii. Po propuštění se musel pravidelně hlásit na StB v Mladé Boleslavi. V roce 1963 odešel do důchodu....
-
Kategorie:
- Umění a architektura
- Výtvarné umění
- Biografie, memoáry a korespondence
- Francouzská literatura
- Detektivky
- Zahraniční detektivky
- Beletrie
- Válečná literatura
- Válečná próza
- Příroda a biologie
- Chovatelství
- Ruská literatura
- Sociologie a příbuzné vědy
- Práva
- Vzácné knihy
- Bibliofilie
- Historické romány
- Dobrodružné
- Dobrodružné po r. 1945
- Technika a technologie
- Dobrodružné před r. 1945
- Geografie, cestopisy a místopis
- Cestopisy
- 19. století
- Historie
- Evropská historie
