Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou + ochranný papírový obal |
Počet stran: | 153 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Emanuel Frinta |
Editor: | Jiří Brabec |
Edice: | Básnické dílo Františka Hrubína 5x, Básnické dílo F. Hrubína 0x |
Vydání: | 2 |
ISBN: | 22-070-67 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 7 000 ks |
Poznámka: | obálka Lucie Weisbergrová |
Vystaveno: | út 12. října 2021 13:22 |
Číslo položky: | 229162 |
Zahajovací svazek autorova Básnického díla, obsahující sbírky Zpíváno z dálky (1933), Krásná po chudobě (1935) a Země po polednách (1937), představuje jakousi lyrickou trilogii básníkova mládí: Zpíváno z dálky - verše o přírodě a lásce: pocitová a citová lyrika směřující k písňové melodii. Krásná po chudobě - verše o rodném kraji (Dnes jako před lety, / když naše ruce obě / prázdné se chvějí, / zpívá nám v ústrety / zem krásná po chudobě / a po naději !). Země po polednách - verše navozující představu blížící se světové bouře (Španělská zem: Kam boříš se v ohnivém třasovisk,. / žíznivá země? Sladká byla krev, / již zpívala jsi v hrách. A vějíř písku / tak dlouho,dlouho přikrýval tvůj hněv.).
František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem