Narodil se v malé rybářské vesnici bohatému otci z kmene Serer a peulské matce. Sererové na počátku 20. století vyznávali směs animismu a křesťanství a jejich společnost byla značně matriarchální. Navštěvoval katolickou misijní školu, poté studoval v Dakaru a později v Paříži, kde roku 1932 získal francouzské občanství. Ve Francii několik let působil jako učitel. Podílel se na vytvoření konceptu literárního hnutí négritude spočívajícího v odmítnutí koloniálních hodnot a v oslavě africké minulosti a tradičního uspořádání africké společnosti. Négritude se výrazně projevuje v jeho básnické tvorbě plné takřka mýtických obrazů z africké minulost. Po vypuknutí 2. světové války vstoupil do francouzské armády, byl zajat a rok a půl strávil v zajateckém táboře. Po válce byl opakovaně zvolen jako zástupce Senegalu do francouzského Národního shromáždění. V dubnu 1959 se po vzniku Federace Mali stal předsedou jejího federálního shromáždění. Když se Senegal stal po krátkém životě Federace Mali 5. září 1960 nezávislým, Senghor se stal jeho prvním prezidentem. Senghorovy politické postoje byly blízké socialismu, nikdy však nebyl marxistou. Socialismus podle Senghora nebyl v Africe ničím novým, Senghor viděl jeho blízkost kolektivistickému uspořádání tradiční africké společnosti, tak opěvované konceptem négritude. Roku 1962 po odhaleném spiknutí vedeném předsedou vlády, převzal Senghor i tento úřad a nová ústava z března 1963 posílila prezidentské pravomoci. Senghorův Union progressiste sénégalaise se roku 1966 stal jedinou povolenou politickou stranou. Blízká byla Senghorovi i myšlenka africké jednoty. Pod jeho vedením se stal Senegal roku 1974 zakládajícím členem ECOWAS – Západoafrického ekonomického společenství. Po studentských nepokojích v 70. letech byl Senghor nucen od politické monopolizace ustoupit. Uvolňování politického systému začalo povolením dalších dvou stran...