Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 334 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Antonín Strnadel |
Edice: | 57. svazek ed. Národní klenotnice 36x |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 5 800 ks |
Vystaveno: | út 19. září 2017 15:00 |
Číslo položky: | 16996 |
Ve vlastní umělecké práci nedal se sice Kollár cestou tvoření přímo v duchu lidové písně, ale přece jen jeho poesie (především Slávy dcera) nese hojné stopy lidových zpěvů jeho rodného Slovenska, jež horlivě studoval a sbíral. Dokladem této jeho lásky je mohutná sbírka Národnie zpievanky čili písně světské Slováků v Uhrách ... vyd. v Budíně r. 1834, z nichž je přitomná kniha výborem. Poněvadž tato jubilejní anthologie (vyd. k 100. výr. básníkova úmrtí) chce být nejen dokladem Kollárovy často opomíjené a zapomínané činnosti sběratelské (sbírka nebyla od svého 1. vyd. vůbec obnovena, přesto, že její ohlas byl velký - mezi jinými se důkladnému studiu této knihy věnoval hl. Havlíček a J. V. Frič), ale zároveň též obrazem života prostého slovenského lidu, jeho práce, citů a myšlení, vyloučili z ní pořadatelé písně studentské, makaronské, latinské a písně vzdělanějších stavů a všechnu pozornost věnovali písním skutečně lidovým. Tak vznikl tento soubor 708 písní (rozd. do 10 odd. s původ. Kollárovými názvy), které nejsou jenom historickým dokumentem, ale živým svědectvím bohaté umělecké tvořivosti slovenského lidu, krásným obrazem naší vlasti a jejího lidového života.
Ján Kollár, někdy také Jan Kollár , byl básník, jazykovědec, historik a evangelický duchovní slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu. Psal i pod pseudonymem Čechobratr Protištúrsky. Ján Kollár pocházel z venkovského zemědělsko-řemeslnického rodu. Jeho otec Matěj byl zemědělec a řezník, v obci často volený rychtářem nebo notářem. Místní školu vychodil v |Mošovcích, projevoval literární a výtvarné zájmy, zejména k řezbářství. Nižší gymnázium vystudoval v letech 1806–1809 v Kremnici, ale před vstupem do vyššího ročníku ho otec roku 1809 povolal domů, aby pracoval v rodinném hospodářství, a dal ho do učení na řezníka. To však mladého Jána Kollára nebavilo, a tak odešel z domova k bratranci, učiteli Jánu Kollárovi do Slovenského Pravna. Krátce pak učil v rodné obci V letech 1810–1812 studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, kde měl na jeho literární vkus a vývoj vliv tamní rektor Paulus Magda. Roku 1812 odešel na evangelické filozoficko-teologické lyceum do Prešpurku, kde studoval až do roku 1815. Učil se tam řečtinu, četl latinské a německé klasiky a moderní evropskou literaturu. Odkázán na vlastní obživu, vedl o prázdninách roku 1813 tamní sirotčinec. V letech 1815–1817 působil jako vychovatel, přátelil se s S. Rožnayema četl české a slovenské knihy. Od roku 1817 studoval protestantskou teologii na univerzitě v Jeně . Cestou se seznámil s Josefem Jungmannem. V Jeně poznal Frederiku Wilhelmiou Schmidtovou, dcerou německého pastora, vse svých básních opěvovanou Mínu, do které se zamiloval. V skrytu duše zřejmě doufal, že se Wilhemina stane jeho manželkou, ale její rodiče tomuto vztahu nepřáli. Po studiích roku 1819 Kollár přijal úřad evangelického duchovního v Pešti, kde s přestávkami působil třicet let. V roce 1834 se stal prvním předsedou Spolku milovníků slovenské řeči a literatur...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem