Knihy
Beletrie
Česká literatura
Josef Škvorecký
Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scéná...

Josef Škvorecký
Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře

2007 | Nakladatelství Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého)

Zločin v šantánu a jiné filmové scénáře a povídky ze šedesátých let.Edičně připravuje Michal Přibáň. Bude obsahovat filmovou povídkuZbabělci a scénáře Zločin v dívčí škole , Zločinv šantánu, Farářův konec a Irenka v mnohonásobném zrychlení. 28. svazkem Spisů Josefa Škvoreckého se autor čtenářům představuje jakofilmový …scenárista. Přestože jeho zájem o film je dlouhodobý, autorskymohl Josef Škvorecký české kinematografii zásadně přispět pouze vkrátkém období druhé poloviny šedesátých let. Pro knižní vydáníjsme vybrali scénář titulní povídky filmu Zločin v dívčí škole, dálescénáře filmů Zločin v šantánu a Farářův konec, a také nerealizovanýscénář Irenka v mnohonásobném zrychlení, první společné dílo manželůŠkvoreckých. Tyto čtyři scénáře doplňuje filmová povídka, resp. spíšejen synopse zamýšleného filmu podle románu Zbabělci, který autor v roce1968 připravoval spolu s režisérem Milošem Formanem, jehož realizacivšak zřejmě navždy znemožnila sovětská invaze. Zločin v šantánu a jiné filmové scénáře a povídky ze šedesátých let.Edičně připravuje Michal Přibáň. Bude obsahovat filmovou povídkuZbabělci a scénáře Zločin v dívčí škole , Zločinv šantánu, Farářův k…onec a Irenka v mnohonásobném zrychlení. 28. svazkem Spisů Josefa Škvoreckého se autor čtenářům představuje jakofilmový scenárista. Přestože jeho zájem o film je dlouhodobý, autorskymohl Josef Škvorecký české kinematografii zásadně přispět pouze vkrátkém období druhé poloviny šedesátých let. Pro knižní vydáníjsme vybrali scénář titulní povídky filmu Zločin v dívčí škole, dálescénáře filmů Zločin v šantánu a Farářův konec, a také nerealizovanýscénář Irenka v mnohonásobném zrychlení, první společné dílo manželůŠkvoreckých. Tyto čtyři scénáře doplňuje filmová povídka, resp. spíšejen synopse zamýšleného filmu podle románu Zbabělci, který autor v roce1968 připravoval spolu s režisérem Milošem Formanem, jehož realizacivšak zřejmě navždy znemožnila sovětská invaze.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	273
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086877310
ISBN:	9788086877310
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Spisy Josefa Škvoreckého, Spisy J. Škvoreckého
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 11. 2025 14:28
Číslo položky:	1454048

O autorovi

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník, ale angažoval se i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v náchodské továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě. Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, absolvoval v roce 1949. Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší. Roku 1951 získal doktorát a nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po návratu z ní roku 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a umění . V letech 1953–1960 bydlel v ulici Na Březince 1159/13 na pražském Smíchově. V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957–1958 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU. Téhož roku se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou. Spisovatelem ve svobodném povolání se stal roku 1963. Vedle jiných aktivit je spjat i se začátky cimrmanologie, v prvních seminářích je zmiňován jako „prezident Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla českého myslitele Járy da Cimrmana“. V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Je...

Více od autora