Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 267 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Knihovna české prózy 1945-1985 62x |
Vydání: | 4. vyd |
ISBN: | 22-115-88 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 10 000 ks |
Vystaveno: | po 16. srpna 2021 16:33 |
Číslo položky: | 214700 |
Národní umělec Miloš V. Kratochvíl patří k našim předním prozaikům, především svými historickými romány. Od roku 1928, kdy ukončil studium historie na pražské filozofické fakultě a pracuje v Archivu města Prahy, publikuje popularizační i odborné práce historické. Část jeho děl je určena mládeži. Nemalý díl své tvůrčí energie věnuje filmu, až do roku 1972 přednáší na filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze a od roku 1944 píše filmové scénáře, z nichž nejznámější jsou z husitského období naší historie.
V životopisném románu o Komenském před námi znovu ožívají náboženské zápasy a politické výboje první poloviny 17. století, tvořící pozadí k životním osudům Jana Amose, kterého dějinné události donutily opustit rodnou Moravu a vedly jeho kroky téměř celou Evropou zmítanou třicetiletou válkou.
Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem