Kniha významného historika Jiřího Raka mapuje vývoj českého vztahu k habsburské dynastii a ukazuje, že dlouhou dobu šlo o poměr loajální. I autoři zvučných jmen z časů národního obrození (Palacký, Tyl, Havlíček a další) psali díla oslavující císaře a zvláště za dlouhé vlády Františka Josefa I. lze hovořit o českém kultu panovníka. Text, psaný velmi živou a poutavou formou, je proložen množstvím dobových citátů, které – byť někdy působí až úsměvně – výše zmíněnou úctu dokládají. Ojedinělost publikace podtrhuje bohatý obrazový materiál, který mimo jiné dokumentuje oblíbenost císaře na četných předmětech denní potřeby. Stručně řečeno: úkolem nové knihy je vrátit habsburským panovníkům jejich místo v českých dějinách.
„Zachovej nám, Hospodine, císaře a naši zem,“ zpívaly celé generace našich předků a slavná melodie Josefa Haydna se stala jedním ze symbolů habsburské monarchie, a tedy i českých zemí, které byly její neodmyslitelnou součástí. Devatenácté století je u nás dobou prudkého vzestupu národní emancipace. Na konci napoleonských válek byli Češi zanikajícím etnikem, v jehož budoucnost téměř nikdo nevěřil, a na počátku první světové války zde již byl vyspělý moderní národ s rozvinutou sociální strukturou, vlastní ekonomikou a bohatou kulturou. Tohoto i v evropském měřítku ojedinělého úspěchu Češi dosáhli za vlády habsburských císařů, kteří se však po 28. říjnu 1918 stali předmětem útoků a po několik desetiletí byli představováni jako úhlavní nepřátelé českých národních snah.