Dostupnost: | Vyprodáno |
Část souboru: | Za svobodu : KOMPLETNÍ I. - IV. díl (1924, Za svobodu) |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 896 s., [3] l. barev. obr. příl |
Jazyky: | česky |
Editor: | Rudolf Medek, Vojtěch Holeček, Otakar Vaněk |
Vystaveno: | čt 29. října 2020 14:16 |
Číslo položky: | 124003 |
Váchův román se obrací k příběhu československých legionářů ve Francii, kteří bojovali za českou svobodu, a každý z nich se hlavně toužil konce války dožít. A nezapomenout na svou osudovou ženu. Děsivá cesta mladého sochaře Petra Michalce světovou válkou, po kolena v krvi, po pás v bahně zákopové války ve Francii, s neustále sevracející neodbytnou vzpomínkou na jedno osudové setkání. Krysy, smrt a utrpení na milion způsobů. Bojové plyny, rvačky na nože v bahnitých zákopech. A ten jeden skutečný milostný vztah, kdy začátek je koncem a konec začátkem. Stojí za svobodu umírat? A zabíjet?
Krvavé boje československých legionářů za první světové války ve Francii.
Příběh československých legionářů, kteří krváceli nejen v Rusku, ale i ve Francii.
Příběhy bezejmenných hrdinů, kteří nesmějí být zapomenuti.
I v posledních dnech války se umíralo…
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem