Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Sešit |
Počet stran: | 26 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Ladislav Štoll |
Edice: | 4. svazek ed. Politika - sociologie - národohospodářství. Řada B 2x, Politika - sociologie - národohospodářství 1x |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 17. srpna 2020 14:23 |
Číslo položky: | 112094 |
Vzpomínky Marxových a Engelsových přátel, spolupracovníků, členů rodiny a významných představitelů mezinárodního revolučního dělnického hnutí dokreslují portrét obou zakladatelů vědeckého socialismu. Připomínají zajímavéepizodyMarxova a Engelsova života, seznamují s jejich pracovními metodami, s názory na umění, se vztahem k lidem aj.
Paul Lafargue byl francouzsko-kubánský novinář, literární kritik a politický aktivista marxistické orientace. Byl zetěm Karla Marxe, manželem jeho dcery Laury. Jeho nejznámější prací je kniha Právo na lenost z roku 1880, kde odmítl liberální, konzervativní, křesťanské, ale i převládající socialistické pojetí práce a zejména levicový koncept „práva na práci“, naopak za zdroj lidského pokroku označil lenost a z ní pramenící kreativitu. Práce v jeho představě člověka ničí. Toto pojetí nenašlo v socialistickém hnutí jeho doby příliš pochopení, avšak ovlivnilo některé politické směry druhé poloviny 20. století, zejména situacionismus a některé proudy anarchismu. Známé jsou jeho korespondenční disputace s Karlem Marxem, při nichž Marx použil známý bonmot, že „je jisté, že není marxistou“. Byl známým oponentem reformismu Jeana Jaurèse. Roku 1911 spáchal Lafargue sebevraždu spolu se svou manželkou Laurou.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem