"Kronikář podivných příběhů" Pchu Sung-ling se narodil krátce před pádem mingské dynastie, roku 1640, v C'-čchuanu ve východní Číně na poloostrově Šan-tung. Pocházel ze staré úřednické rodiny, která se však nacházela v hlubokém úpadku. Jeho otec neměl úspěch v úřednické kariéře a z bídy se stal kupcem, čímž se připravil o společenskou prestiž, jež tradičně příslušela pouze úřednickým rodinám. Svému synu však poskytl důkladné vzdělání, na které osobně dohlížel. Když bylo Pchu Sung-lingovi devatenáct let, byl vybrán jako jeden z nejnadanějších mladých mužů v kraji do státní akademie, kde dále prohluboval své znalosti a tříbil literární styl. Záhy na sebe upozornil význačné místní literáty. Říkalo se o něm, že "Knihy čte jako úplněk, když mávne štětcem, zavane vítr!" Tento výrok chválí dvě tradičně vysoko ceněné schopnosti čínského básníka - pronikavou inteligenci a schopnost okamžité improvizace. V této době se Pchu Sung-ling stal také spoluzakladatelem a aktivním členem vlivného literátského bratrstva, kde se ke společnému skládání básní a diskusím o literatuře scházeli nejznámější šantungští básníci. Vlastní cíl vzdělání - úřednickou kariéru, se však Pchu Sung-lingovi nepodařilo dosáhnout. Celý život se marně pokoušel složit vyšší zkoušky a nastoupit dráhu úspěšného úředníka. Zastával zpočátku funkci pomocného tajemníka u vojska, většinu života pak působil jako sekretář a domácí učitel v bohatých rodinách místní džentry. Teprve ve věku 71 let, čtyři roky před tím, než zemřel, se mu podařilo získat titul kung-šeng, jenž opravňoval svého držitele nastoupit regulérní úřednickou dráhu. K tomu však již nedošlo. Značnou část života Pchu Sung-ling prožil v nuzných poměrech. Spory se švagrovými vedly k tomu, že se s manželkou a matkou odstěhovali z původního rodinného domu a žili v prosté chýši z výnosů z nevelkého pole. Jeho životní podmínky se sice poněkud zlepšily, když se r. 1672 stal tajemníkem a domácím učitelem v rodině místního váženého statkáře Pi Ťi-joua, stále...