Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 114 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jiří Pilař |
Edice: | 46. svazek ed. Boje 103x |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 4 400 ks |
Poznámka: | obálka Květa Grygarová |
Vystaveno: | st 1. června 2022 9:51 |
Číslo položky: | 342705 |
K Oravě, malebnému, překrásnému slovenskému kraji se po právu upíná pozornost naší veřejnosti. Kdo z nás by neslyšel o stavbě mohutné oravské přehrady a elektrárny, největší ve střední Evropě, jedné z prvních uskutečněných staveb socialismu ve velkolepém plánu zprůmyslovění Slovenska? Ladislav Mňačko, laureát státní ceny, věnoval svou knížku bystrých a svěžích reportáží nejen této stavbě, ale zaměřil ji co nejšíře k životu Oravy dneška i včerejška... Proměny kraje i lidí sleduje Mňačko s citlivým básnickým okem a přitom realisticky věrně a pravdivě. Píše o stavbě, o jejích potížích, překážkách, i o pracovní odvaze lidí, kteří nad nimi zvítězili. Jejich příběhy, prosté a neobyčejné, způsobují, že mnohé z reportáží se čtou jako napínavé povídky. Přitom kniha „Vody Oravy“ není jen kniha náhodně sebraných reportáží, ale je to kniha komponovaná a stavěná, mající všechny znaky jednolitého, uceleného literárního díla. Na rozdíl od mnohých novinářských povrchních reportáží Mňačkovy reportáže skutečnost nepřikrašlují, ale zobrazují lidi i věc v celé ostrosti boje mezi novým a starým.
Ladislav Mňačko byl slovenský spisovatel a všestranný publicista. Nejpřekládanější slovenský spisovatel - jeho knihy vyšly v 26 jazycích. Narodil se ve Valašských Kloboukách na Moravě ale dětství a mládí prožil v Martině, kde jeho otec dostal místo poštmistra. Aktivně se účastnil druhé světové války v řadách partyzánů. Časově však nestihl povstání na Slovensku a proto se připojil k partyzánskému hnutí na východní Moravě, k ploštinské skupině. Na začátku 50. let patřil jako jeden z oddaných komunistickému režimu k nejprominentnějším novinářům. S postupem času však nejen ztratil nadšení pro komunismus, přiřadil se dokonce k jeho nekompromisním odpůrcům. V roce 1948 byl dopisovatelem v Palestině. Do zahraničí jako dopisovatel cestoval často, navštívil mj. i Izrael , Albánii , Čínu a Mongolsko , Zakarpatskou Ukrajinu , Maďarsko , SSSR , Francii , Itálii , NSR , NDR , Rakousko , Vietnam . V roce 1959 s výrazným úspěchem vydal autobiografický román Smrt si říká Engelchen . Známá je též novela Jak chutná moc z roku 1967 – otřesné podobenství, jak hypnotizující moc může mít totalitní režim. Na počátku 60. let popsal zákulisí politických procesů 50. let v knize Opožděné reportáže, jejíž význam bývá srovnáván dokonce s pracemi Alexandra Solženicyna. V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann . Na podzim roku 1967 odešel do emigrace v Izraeli na protest proti postoji Československa v izraelsko-arabské válce, odkud se však po několika měsících vrátil, jeho první manželka - židovského původu ale v Izraeli zůstala natrvalo. Druhá emigrace, tentokrát podstatně delší, následovola hned po srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po kter...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem