Pavel Klener je český lékař, specializací hematoonkolog a onkolog, a politik. Za rok 2012 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za průkopnictví v zavádění chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe, její vysvětlování moderními poznatky molekulární biologie a založení této disciplíny v Československu. V roce 1961 vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Poté pracoval jako lékař a pedagog na II. interní klinice FN. V roce 1988 byl jmenován profesorem. Od roku 1990 do prosince 2007 byl přednostou I. interní kliniky hematologie 1. LF UK a VFN. Mezi lety 1990–1993 byl proděkanem 1. LF UK v Praze a v období 1994–2006 pak prorektorem UK pro vědu. Od roku 2002 byl ředitelem Ústavu hematologie a krevní transfúze. Z této funkce byl 7. listopadu 2007 odvolán ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem pro tato údajná selhání: Zdroj: audiovizuální záznam MZČR. V letech 1989 až 1990 byl ministrem zdravotnictví a sociálních věcí v české vládě, v letech 1990 až 1992 pak poslancem ČNR za Občanské fórum a působil také mj. ve Výboru pro vědu, kde vedl Komisi pro vědu. V květnu 1990 byl zvolen členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. V letech 1992 až 1995 byl členem ODA. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2006 kandidoval jako nestraník za Stranu zelených v obvodu č. 17 - Praha 12. Postoupil sice do druhého kola, ale v něm ho porazil v poměru hlasů 37,57 % : 62,42 % kandidát ODS Tomáš Grulich. Neuspěl ani ve volbách do Senátu PČR v roce 2008, kdy kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 27 - Praha 1. Se ziskem 11,82 % hlasů skončil na 5. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.