František Augustin Slavík: Vlastivěda moravská

František Augustin Slavík
KOMPLET František Augustin Slavík 3X Vlastivěda moravská + Vlastivěda moravská + Vlastivěda moravská

1899 | Nakladatelství Vydává musejní spolek v Brně

Obsažené svazky:

Vlastivěda moravská, Místopis : Brněnský okres 1897 Díl II., sv. 1 (96 s.)
Vlastivěda moravská, Místopis : Brněnský okres 1898 Díl II., sv. 2 (a 97-224)
Vlastivěda moravská, Místopis : Brněnský okres 1899 Díl II., sv. 3 (a 225-392)

Stav

Mírně opotřebená

rozpadlá vazba, potrhaná obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, rozpadlá vazba, potrhaná obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	96 + 127 + 167
Jazyk:	česky
Edice:	Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy, Brněnský kraj. Brněnský okres
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	3. 3. 2026 10:20
Číslo položky:	1641201

O autorovi

František Augustin Slavík

František Augustin Slavík – 22. ledna 1919, Praha-Vinohrady) byl český pedagog, literární historik a archeolog. Narodil se 29. srpna roku 1846 v Domašíně u Vlašimi. Vychodil obecnou školu. V letech 1857–1863 studoval na gymnáziu v Benešově. V letech 1863–1867 studoval na vyšším akademickém gymnáziu v Praze, kde s výborným prospěchem složil maturitní zkoušku. V letech 1867–1870 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu, němčinu a dějepis. Jako student se angažoval ve studentském spolku Ruch, což mu vyneslo i šestidenní vězení. Roku 1870 se stal suplujícím učitelem na české reálce v Praze. Také učil na průmyslové škole v Karlíně a na československé obchodní akademii v Praze . V roce 1874 byl jmenován profesorem na reálce v Kutné Hoře. Za účelem sbírání písemností a památek z Kutnohorska založil přípravný výbor archeologického sboru Wocel. Pro svou činnost v archeologickém spolku se dostal do sporu s ředitelem Zachem, který si údajně neprávem nárokoval zásluhy na odkrytí starých fresek. Proto byl Slavík v září 1879 přeložen ze „služebních příčin” do Tábora. Pracoval ve společnosti věhlasných historiků Martinem Kolářem a Augustem Sedláčkem se kterým se spřátelil. Ten Slavíka zmiňuje i ve své knize Paměti mého života. Slavík zde působil v klubu přátel věd a umění a v kuratoriu městského muzea. Byl zakladatel spolku Blaník a organizátor slavnostního odvezení blanického kamene do základů Národního divadla. Pak byly zrušeny vyšší třídy na reálných gymnáziích a Slavík byl první obětí této změny. S Táborem se loučil nerad. Byl přeložen na českou reálku do Brna kde působil v letech 1889–1894. Zde vytvořil své dílo Vlastivěda moravská a obnovil Časopis matice moravské, který redigoval s Františkem Kameníčkem. Roku 1894 se stal ředitelem reálky Ústřední matice české v Hodoníně. Zde rozvinul bohatou přednáškovou činnost. Kvůli onemocnění “nervosou” musel odejít do výslužby. Odstěhoval se do Prahy, kde ne...

Více od autora